MYSTERIUM ALFONSE MUCHY

Mucha byl romantik a mystik a zároveň ho fascinoval racionalizmus.

MYSTERIUM ALFONSE MUCHY

ALFONS MUCHA - MUŽ MEZI DVĚMA SVĚTY

Tomáš Belko při práci na projektu o Muchovi přečetl, co se dalo. Setkal se také s řadou zasvěcených lidí. Při koncepci libreta musel o slavném malíři přemýšlet opravdu do hloubky. Prý Mucha hodně změnil i jeho život. V současné době je na brněnském výstavišti k vidění unikátní výstava Alfons Mucha: Dva světy. První otázka byla proto nasnadě.

Od 26. května je k vidění jedinečná výstava vypovídající o dvou protipólech, o dvou světech tvorby světoznámého secesního malíře Alfonse Muchy. Svět majestátního cyklu Slovanská epopej a svět nejrozsáhlejší sbírky plakátové tvorby na světě. Žil i sám Alfons Mucha jakoby ve dvou světech?
Ano, to ho vystihuje opravdu přesně. I když brněnská výstava se jmenuje Dva světy proto, že tady máme unikátní možnost vidět jak Muchovy plakáty a dekorativní tvorbu, tak devět pláten Slovanské epopeje, jeho osudového díla, tahle dualita myslím dokonale vystihuje i jeho vnitřní svět a vlastně celý jeho život. Ten byl skutečně velmi kontrastní a dvousměrný, jak dobovými okolnostmi, tak duchovním vývojem samotného Muchy. Jen si to vezměte. Narodil se v roce 1860, do takzavné Belle Epoque, Krásné epochy, která, ačkoli měla své hrůzy, ve srovnání s 20. stoletím byla skutečně idylická, plná víry v pokrok lidstva, v sílu lidského ducha. Byla to doba idealismu, rozkvětu umění, vědy, techniky, zábavy. Tu po roce 1914 vystřídal úplný opak, materialismus, deziluze, válka a zneužívání lidských schopností pro výrobu strojů na smrt. A podobný zlom, kontrast, je i v jeho tvorbě.
Byl superúspěšný dekorativní umělec, vždyť secesi, chcete-li Art-Nouveau, se často říkalo „Mucha style“, a svět mu ležel u nohou, ale právě s přelomem století se něco zlomilo i v něm a on tu slávu nechal za sebou. A i když riskoval neúspěch, rozhodl se pro velice kontrastní změnu, totiž zasvětit zbytek života umění, které nese velkou a nadčasovou myšlenku. Podobných ostrých kontrastů dvou protikladných světů je ale v jeho životě opravdu hodně. Vtip je v tom, že byl tak výrazná osobnost, že je v sobě dokázal docela přirozeně skloubit.

To nás zajímá. Jaké další kontrasty jste v jeho životě zaznamenal?
Tak například chudoba, z níž pocházel, versus pohádkové bohatství, které v době své slávy získal. Jeho obdiv ke spirituálním věcem a zároveň ke všemu novému v technice a vědě. Byl to romantik a mystik a zároveň ho fascinoval racionalismus. Nebo jeho spiritismus a studium tajemných nauk jako je kabala – v kontrastu s jeho katolictvím a také s jeho politickou
a společenskou angažovaností. Dalším kontrastem je vztah k hmotnému světu. On věřil, že hmotný svět je jakési vězení ducha, jinými slovy, že jsme duchovní bytosti, které na tomto světě jen získávají fyzickou, hmotnou zkušenost. Ale i z těch praktičtějších věcí... Dalším typickým kontrastem je jeho opravdu zapálené vlastenectví versus to, že Češi ho nikdy nepřijali a neuznávali tak, jako zbytek světa. A v neposlední řadě jeho fascinace ženami v kontrastu se snahou vytvořit dojem, že ve vztahu k nim žil přísně asketickým životem.

 

/.../

Známé je i to, že Mucha byl svobodným zednářem. I to je součást jeho hledačství?
Nesporně. Tohle je kontroverzní téma i dnes, natož tehdy. Slovo zednář je často používáno jako nadávka. Zednáře démonizují hlavně ti, kteří o tomto společenství nemají nejmenší tušení. Ale i Mucha se nejdřív zednářství jako katolík vyhýbal. Ale časem,
v Paříži, zjistil, že mezi ně patří významní politici, vědci a umělci, a tak se v roce 1898 stal členem jedné z lóží. A brzy pochopil, že právě tady může mnohé udělat pro povznesení svého milovaného českého národa a pro myšlenku spojení všech Slovanů.
I u nás v té době k zednářům patřili mnozí významní politici, například Štefánik, nebo Beneš. Nebo umělci. P. J. Šafařík, J. K. Tyl, F. L. Čelakovský, František Palacký a další. Právě kvůli zednářství byl Mucha jedním z prvních Čechů, které si po obsazení vlasti Hitlerem předvolalo gestapo.

A asi také proto, že se prý významně zasloužil o vznik samostatného Československa.
To ano, ale to spolu souvisí. Mucha byl přítelem Masaryka, ale díky svému pobytu v USA měl blízko i k prezidentovi Woodrow Wilsonovi. Vlastně díky Muchovi v roce 1918 proběhlo setkání těchto dvou mužů a díky tomu Wilson přehodnotil svoje stanovisko o oprávněnosti požadavků jednotlivých národů rakouské monarchie a podpořil vznik Československa. Washingtonská deklarace se stala zakládající listinou nové Československé republiky. Patrně nejpádnějším argumentem pro byla právě myšlenka slovanství jako protiváha narůstajícího germánství. Šlo o mezinárodní kontext. Ale o tom se v dějepisu neučí.

Celý článek se dočtete v letním dvojčísle Nového Fénixu:

Foto: Jarmila Mucha Plocková z rodinného archivu 

 
Tomáš Belko je scénárista a textař. Jeho písně zpívá celá řada interpretů, je autorem řady divadelních a dalších textů, nejznámější je libreto pro světově úspěšnou show Vivaldianno – Město zrcadel, která kromě Česka už procestovala 22 zemí a vidělo ji přes 100 000 diváků. Podnětem pro tento rozhovor se stal jeho nový projekt, který stejně jako Vivaldianno chystá spolu s muzikantem a producentem Michalem Dvořákem, totiž velkou vizuálně koncertní show o Alfonsi Muchovi.
 
Tomáš Belko

Témata: výstava Alfons Mucha Slovanská epopej mysterium Tomáš Belko

Galerie


Diskuse ke článku


Další články

Dnešní horoskop

Aktuální číslo

Nejbližší akce

01.06.2018 - 30.06.2018

Česká republika

01.06.2018 - 30.09.2018

Valtice

13.07.2018 - 15.07.2018

Plzeň

27.07.2018

Praha Pohořelec

07.09.2018 - 08.09.2018

Centrum Vitamíny s příběhem, Bohuslava ze Švamberka 4, 140 00 Praha

13.10.2018

Praha

Další akce
Nový Fénix - top články měsíce, zvýhodněné předplatné , 12 čísel za cenu 11 a získejte dárek zdarma.