Bruce Lipton: NEJSTE OBĚTÍ. JSTE TVŮRCEM

Mr. Bruce H. Lipton PH.D., autor několika bestsellerů, buněčný biolog, vědec, univerzitní pedagog a průkopník epigenetiky. Je známý především pro svoje objevy týkající se genetiky a možnosti ovlivňování genů a DNA prostřednictvím našeho myšlení a zaměření naší mysli.

Bruce Lipton: NEJSTE OBĚTÍ. JSTE TVŮRCEM

Podle Bruce Liptona je možné ovlivnit, která genetická informace se stane aktivní a která zůstane pasivní. Bruce Lipton objevil, jak je možné tuto informaci „přeprogramovat“, a tím i změnit svou genetickou výbavu či chování a zdraví, které je nám dáno. Často sděluje: „Můžete si vytvořit nemoc, stejně jako si můžete vytvořit zdraví“. Doktora Liptona, který dne 13. 10. 2018 poprvé přijíždí do Prahy na svůj celodenní seminář, jsme se zeptali na několik otázek.

Co vás přivedlo k tomu, abyste se stal průkopníkem epigenetiky, poměrně nového vědního oboru?

Bylo to díky tomu, že jsem byl ve správnou chvíli na správném místě. V roce 1966 a 1967 jsem pomalu dokončoval studium na univerzitě ve Virginii. V tu dobu profesor Konigsberg (přední světový výzkumník embryí) prováděl experimenty s klonováním kmenových buněk. Kmenové buňky jsou embryonálními buňkami, to zjednodušeně znamená, že se můžou stát jakoukoliv buňkou. Když klonujete kmenové buňky, dáte je do Petriho misek, ve kterých se následně dělí, takže nejdříve máte jednu, poté dvě, čtyři, osm a o týden později máte třicet tisíc buněk. Nejdůležitější je, že všechny tyto buňky jsou zcela identické, protože pochází z jedné mateřské buňky. Při experimentech s kmenovými buňkami jsem si všiml, že buňky se chovají jinak v rozdílných roztocích nebo prostředích. Nakonec jsem tedy udělal experiment: naklonoval jsem jednu buňku, po týdnu jsem měl třicet tisíc identických buněk, ty jsem rozdělil do tří Petriho misek, v každé misce bylo po deseti tisících identických buněk. Následně jsem vytvořil tři různé roztoky. V prvním roztoku buňky vytvořily sval, ve druhém roztoku kost a ve třetím roztoku buňky vytvořily tukové buňky, což mi jasně ukázalo, že co z buňky bude, je ovlivněno okolním prostředím a nikoliv genetikou. V lidském těle je kolem 50 miliard buněk, a úplně prvotní zdroj každé z nich je krev. Dalo by se říct, že lidské tělo je taková velká Petriho miska, která je pokrytá kůží a uvnitř je 50 miliard buněk, a ta kultura, ten roztok, kde se ta kultura mění a množí, je právě krev. To znamená, že látky, které jsou obsaženy v krvi, jsou to hlavní, co ovlivňuje, jak se daná buňka vyvíjí. Geny se tedy neaktivují a deaktivují, jak jsme se dříve mylně domnívali. Geny jsou ovlivňovány signály zvenčí. To je právě to, čím se zabývá epigenetika. Genetika znamená, že jsme ovládáni geny, ale epigenetika naopak mluví o tom, jak můžeme kontrolovat a řídit geny.

Je pravda, že chování genů je opravdu tvárnější, než jsme si kdy byli ochotni připustit a tedy význam znalosti genomu je tak trochu odsunut na méně významnou kolej?

Geny jsou jakési plány, je to takový kód, jak se mají vytvářet různé bílkoviny v těle. V těle máme asi sto tisíc bílkovin a každá z nich vzniká na základě nějakého plánu, který vychází z genu. Ale geny jsou ovlivňovány naší myslí, pokud si to uvědomíme, můžeme využít naši mysl ke zlepšení chování našich genů. Jak? Změnit v co věříme, změnit co jíme, naučit se meditovat, snížit množství stresu v našem životě, zbavit se škodlivých návyků. To všechno bude mít vliv na naše geny. A geny se mohou měnit už během 8 hodin. Je důležité vědět, že geny nepředurčují náš osud, jsou to pouze koncepty nebo plány, ale signály z mozku mohou změnit koncept samotného genu, a tím změnit asi tři tisíce různých bílkovin obsažených v genu. Epigenetika tedy není jenom o nějakém zapínání a vypínání genů, ale můžeme změnit i funkci genů a jejich činnost. Máme velkou moc, neboť jsme to my, kdo vlastně řídí aktivitu našich genů. Nejdůležitější ohledně epigenetiky je, že VY můžete změnit, jak se daný gen bude ve výsledku chovat. Můžete zdědit zmutovaný gen, ale můžete ovlivnit, jak se bude chovat. Nebo naopak zdědíte normální gen, ale kvůli tomu, jak se chováte, jaký vedete životní styl, jak přemýšlíte, jak se stravujete, může dojít k tomu, že se informace v genu změní a to může vést k nemoci…..

Nenechte si ujít Fénix, nevšední časopis s cennými informacemi a poutavými rozhovory. Inspirujte se a obohaťte svůj život.

Celý rozhovor s Dr. Brucem Liptonem si můžete přečíst v čísle 9/2018.

Text: Mira Lišková, foto: archiv Dr. B. Liptona

O semináři Dr. Bruce Liptona v Praze se víc dozvíte ZDE.