„CESTA“ JAKO LÉK I TERAPIE, říká BRANDON BAYS , EXKLUZIVNĚ PRO FÉNIX

Aneb: Cesta: metoda, která vás zavede zpět k sobě „domů“

„CESTA“ JAKO LÉK I TERAPIE, říká BRANDON BAYS , EXKLUZIVNĚ PRO FÉNIX

Brandon Bays již více než dvacet let pomáhá lidem po celém světě s jejich potížemi prostřednictvím své vlastní metody Cesta, kterou objevila a vytvořila na základě své vlastní zkušenosti. Její podstatou je napojení se na vlastní vnitřní inteligenci, otevírá lidi k vlastnímu božskému potenciálu. Principem je uzdravení pomocí vlastní síly, pomocí psychické vyrovnanosti. Nikomu neříká, že Cesta jej spasí, ale že může výrazně pomoci. Její metodu uznává i řada institucí na vládních úrovních, lékařů, psychologů, semináře pořádá v bezmála pěti desítkách zemí v téměř třiceti jazycích. Je také autorkou knihy, která se stala v roce 1999 bestsellerem v Británii a Austrálii.

Víte, že my dvě jsme se vlastně již setkaly? V březnu 2016 v Praze na Festivalu Evolution jste měla velmi působivou a emotivní přednášku o Vašem osobním příběhu a terapeutické metodě Cesta. Mluvily jsme spolu jen pár chvil, vy jste moc jste spěchala, ale přesto jste mne při našem loučení pevně objala a dala mi pusu na tvář (a big hug!), a to vše s tím Vaším nádherným a dávajícím i podpůrným zářivým úsměvem, na to nikdy nezapomenu. 

Ano, ano, vzpomínám si na to…

Brandon, poslední dobou hodně cestujete a pořádáte přednášky a semináře zejména v Austrálii a v Evropě a vaše metoda Cesta si získává stále rostoucí počet příznivců. Mohla byste těm, kteří o Cestě neslyšeli, vysvětlit, v čem vaše metoda spočívá?

Především byste měli vědět, že The Journey (Cesta) v současnosti pořádá semináře ve 48 zemích a v 27 jazycích, takže se jedná o metodu, která se od roku 1999 rozšířila do celého světa. Zrodila se z mé přímé zkušenosti, kdy jsem si sama vyléčila nádor o velikosti basketbalového míče. Část toho daru, který spočíval v samotném vyléčení – to trvalo 6 a půl týdne – byla skutečnost, že jsem objevila metodu, umožňující každému z nás, aby se spojil s nekonečnou inteligencí v sobě. Je to ta vaše část, díky které vám bije srdce a rostou vám vlasy, čili vaše samotná podstata, vaše duše.

Pokud pracujete na této nejhlubší úrovni a vydáte se na cestu uvnitř těla, dostanete se do částí se starými potlačenými vzpomínkami. Projdete- li procesem uvolnění těchto vzpomínek, porozumění a odpuštění, mohou se další generace buněk v těle zrodit beze stop tohoto starého vědomí.

Cesta vás tedy otevírá vašemu božskému potenciálu a umožňuje léčení na buněčné úrovni. O buňkách je známo, že se obnovují po rozdílných časových úsecích.

Vědce objevili, že pokud cítíte silnou emoci a potlačíte ji, vyloučí se do vašeho krevního oběhu látky, které se dostanou do receptorů v určitých buňkách a zablokují je. To znemožní komunikaci těchto buněk se zbytkem těla. Pokud po nějakém čase onemocníte, nemoc v těle vznikne právě v místě zablokovaných buněčných receptorů.

Pokud naopak své emoce prožíváte naplno a svobodně, receptory zůstávají otevřeny. Cesta vás tedy zavede do vašeho těla, do míst s potlačenými emocemi a uvolní je. K potlačené bolesti a zablokovaným vzpomínkám. Vy porozumíte tomu, co se ve vašem životě stalo. A další generace buněk ve vašem těle se zrodí bez onoho starého umělého naprogramování. Jedná se o velmi praktickou metodu, která je tu pro každého.

 

Tím jste skoro zodpověděla druhou otázku. Proč si myslíte, že se Cesta stala tak populární? Je to proto, že se každý z nás může dostat k těmto potlačeným vzpomínkám? Že je metoda tak jednoduchá a přístupná? Nebo v tom je i něco dalšího?

Také proto, že na mé semináře chodí lékaři, psychologové, spolupracuji s ministerstvy školství několika zemí. Pracuji také s dětmi ve školách, s učiteli a s vládními úřady. Například, jste li státním zaměstnancem v Holandsku a máte práci, jež vás dlouhodobě vystavuje stresu a tlaku, umožní vám návštěvu kliniky poskytující terapie Cesty. Tato metoda totiž umožňuje dostat se k pravé příčině stresu a vyčistit ji. Mou metodu tudíž používají lékaři i psychologové, přináší dlouhodobé výsledky, a to pro lidi všech věkových skupin a náboženských vyznání. Na proces Cesty není třeba se nic učit, jedná se o vedenou introspekci, při které objevíte vše, co vám vaše duše chce sdělit, co potřebuje odkrýt a uvolnit. Spojíte se se svou vnitřní pravdou, a i proto je metoda tak populární.

Jak na metodu reagují psychologové a psychoterapeuti? Setkala jste se s lidmi, kteří pochybovali o metodě a neporozuměli jí?

Samozřejmě! Metodu vyučuji už 20 let. Mnoho lidí ke mně přichází s tím, že nevědí, jestli bude Cesta fungovat i u nich. Za tu dobu jsem poznala mnoho lékařů, pracujících na základě holistického pohledu na nemoc. Já sama nikdy neříkám, že Cesta je jediný způsob léčby. Spíš lidem radím, aby se pomocí procesů podívali na psychickou, duchovní příčinu nemoci a dále si vybrali způsob léčby dle svého uvážení. Spousta lidí dělá procesy Cesty a zároveň dochází na chemoterapii nebo k psychiatrovi. Cesta umožňuje odstranění emočních bloků a bývá používána jako podpůrný prostředek na cestě k uzdravení.

V Jižní Africe je projekt nazývaný Vlak Pilipapa. Jedná se o vlakovou soupravu projíždějící oblastmi osídlenými kmeny, bez přístupu k lékařské péči. Ve vlaku jsou lékaři, chirurgové, psychiatři, a také terapeuti Cesty. Místní k tomuto vlaku docházejí a dle potřeby se podrobí operaci, dostanou léky nebo konzultaci s odborníkem. Jsou- li v některé domorodé komunitě závažné problémy s násilím, pak může ministerstvo školství zažádat o vyslání terapeuta Cesty do místních škol, kde tento terapeut školí učitele a poskytuje dětem konzultace. Statistiky ukázaly, že děti, které jednou týdně projdou procesem Cesty, vykazují 92% úspěšnost při testech a zkouškách, v porovnání s dětmi, které Cestu nedělají – 67% úspěšnost. V podstatě je příčina taková, že pokud vyčistíte bloky, bolest, žal, agresi, dítě začne svobodně projevovat svůj přirozený potenciál.

Například jsme ve Vlaku Pilipapa měli osmiletého chlapce. Diagnostikovali u něj syndrom poruchy pozornosti a sníženou schopnost učit se. V procesu Cesty se dostal do vzpomínky, kdy jej spolužáci šikanovali. Absolutně nevěděl, jak se se situací vypořádat – začal být nesoustředěný, při učení se mu písmenka v knihách zdála být rozmazaná, začal být agresivní a nepřístupný. Po vyčištění emočních bloků začal ve škole excelovat.

Má druhá kniha se jmenuje Cesta pro děti. Celá metoda je tak úspěšná, protože lidé cítí, že ji mohou používat univerzálně (na školách, v lékařské praxi, ve vládních úřadech, pro děti i dospělé), že je to velice pohodlné a účinné. Například v Izraeli se vláda rozhodla, že ženám na ministerstvu školství poskytne roční výcvik Cesty. Na konci tohoto výcviku jsem se setkala se všemi účastnicemi. Jedna žena mi vyprávěla, jak si při procesu pročistila vnitřní zlobu a sebe-nenávist. Osmnáct let pracovala ve vysokých vládních pozicích a neustále pociťovala agresivitu a ohromný stres. Zlobila se na sebe, na své děti. Má osm dětí, doma na ně bývala rozzlobená kvůli sebemenším podnětům. Při procesu Cesty se jí podařilo odkrýt buněčnou vzpomínku spojenou s touto zlobou a pročistit emoce s ní související. Od té doby pociťovala klid a vděčnost za to, že je naživu, že má krásnou rodinu. Její nejmladší, devítiletá dcera se jí zeptala, kam všechnu tu zlost schovala….

Na schůzi s ostatními vedoucími oddělení, kteří také prošli procesy, se už nehádali, ale konstruktivně spolupracovali, udělali víc práce než kdy předtím.

Další účastnice ročního programu mi vyprávěly o tom, jak si vyléčily rakovinu prsu, srdeční arytmii, emoční problémy po rozpadu manželství a mnohé jiné.

Máte Brandon ze své praxe zkušenosti s někým, pro koho Cesta není?

Samozřejmě. Já lidem poskytuji Cestu, ale nemohu lidi nutit k tomu, aby ji chtěli. Tak například, když ke mně manželka pošle svého partnera na proces, on přijde a je rozzlobený. Nechce to, dělá to jen, aby měl doma klid. A takto to nefunguje, protože nikomu nemůžete říkat, že „má problém“ a „má se nechat opravit“. Další případ je ten, když se lidé mají zájem uzdravit, ale ne za cenu toho, že budou muset cítit emoce. A Cesta je o nalezení emoční příčiny problému. Proces je práce, kterou děláte vy. Nedělám ji já za vás. Funguje, pokud jste připraveni a ochotni jít tímto směrem, dovnitř sebe sama. Když vypustíte veškerou bolest a nevyřčená slova, procházíte fází odpuštění. Odpouštíte ostatním lidem ze vzpomínky, odpouštíte bohu, životu, sami sobě. Teprve po odpuštění se opravdu „pustíte“ starého příběhu, prožité situace, a také vaše buňky se mohou začít obnovovat ve své původní nedotčené podobě. Procesem Cesty přerušíte ono změněné naprogramování buněk s uzavřenými receptory.

Cesta je známá jak díky uzdravování na buněčné úrovni, tak pro svůj duchovní rozměr, protože vás zavede zpět „domů“, do vašeho středu, takže vnímáte, že žijete svůj život autenticky, ze své podstaty. Cesta neprobíhá na úrovni mysli, ale na úrovni duše.

O tom, že Cesta je tu pro lidi všech věkových skupin, svědčí to, že máme terapeuta, kterému je 95 let. Na první seminář přišel ve věku 83 let. Je to Brit žijící v Německu a dodnes aktivně působí jako terapeut Cesty i jako pomocný terapeut při veřejných seminářích.

Cesta vám vlastně nemůže nic dát nebo přidat. Tato metoda odjímá. Odjímá bloky, frustrace, uzavření, stažení, pocity odmítnutí a vlastní méněcennosti, takže získáte přístup ke svému skutečnému potenciálu.

Rakovina a nádory jsou taková velká témata současnosti. Jak jim lze předcházet? Vy jste sama od sebe formulovala odpověď, a sice mít přístup k buněčným vzpomínkám, emočním příčinám nemoci, a pročistit je, odpustit a žít život v lásce. S láskou.

Brandon, vy hodně cestujete. Po Indii a mnohých dalších zemích. Také jsem se dozvěděla, že již 25 let žijete v Evropě. Co pro vás bylo hlavní motivací, abyste se se světem podělila o svůj příběh? Abyste napsala knihu? Co vás přivedlo k tomu, že jste svou metodu takto sdílela?

Já jsem byla po celý život hledačkou pravdy. Vždy, když jsem si ušetřila peníze, letěla jsem meditovat s osvícenými učiteli do Indie. Zároveň jsem pracovala v oblasti alternativní léčby. Praktikovala jsem aktivně kineziologii, bylinkářství, byla jsem iridoložka, v oblasti NLP (neuro-linguistické programování), dělala jsem hypnózu. A něco vám řeknu. Z tohoto hlediska jsem „dělala všechno dobře“. Jedla jsem bio stravu, cvičila jsem, přestěhovala jsem se z New Yorku do Malibu v Kalifornii, měla jsem krásnou rodinu, milujícího manžela. Byla jsem na vrcholu sil a zdraví, a přece jsem onemocněla nádorem. To mě přimělo přehodnotit vše, co jsem do té doby znala nebo si myslela, že znám a vydat se na opravdu transformující cestu pod vedením svého nitra, své duše. Tato pouť a následné emoční a fyzické uzdravení se staly základem pro metodu známou dnes jako Cesta. Teď už uplynulo 21 let od chvíle, kdy jsem Cestu objevila, takže samozřejmě došlo k jejímu rozšíření. Také jsem měla možnost poznat, co funguje, a co nefunguje. Celá práce je dnes „učesanější“ a formulovaná tak, aby vycházela vstříc tomu, kdo ji používá. Dnes se cítím natolik jistá, že mohu pracovat s lidmi všech náboženství, s dětmi i s dospělými, mohu spolupracovat s ministerstvy i s domorodými kmeny. Viděla jsem, co všechno si již lidé pomocí Cesty uzdravili – artritidu, ekzémy, astma, lupénku, roztroušenou sklerózu, srdeční potíže, nádory, rakovinu a mnohé další.

Vždy lidem doporučuji, aby na nemoc pohlíželi z různých úhlů, nejen z buněčného a emočního. Aby se starali o kvalitu své výživy, aby cvičili, meditovali…

Co byste poradila lidem, kteří se bojí vracet ke svým traumatům. A lidem bez schopnosti vizualizace, protože v Cestě pracujete s vizualizací…

Pracuji i s jinými technikami než vizuální… Cesta není čistě vizualizační metoda. Klienti mohou naciťovat nebo vnímat skrze fyzické vjemy. Nemusí čistě jen vidět obrazy. Má metoda nevyžaduje, aby měl člověk přístup k vizuální části mozku. Pokud má někdo problémy vidět věci jako obrazy, není to překážka procesu Cesty. Jen snad, pokud lidé nejsou ochotni cítit pocity, pak Cesta není pro ně.

A když se člověk jen bojí vracet se ke svému traumatu? Když se bojí bolesti, toho, že ho to paralyzuje, že nebude schopen pracovat? Co by měl udělat?

Doporučila bych jim, aby přišli na seminář Intenzivní Cesta nebo zašli na proces k certifikovanému terapeutovi. Víte, když přijdete na seminář, je tam mnoho školených terapeutů, poskytujících podporu párům v procesu. Většinou je to jeden terapeut, trenér na dva páry, to je na čtyři osoby. Je tam velmi bezpečné prostředí a terapeuti jsou na toto školeni. Takže, pokud jste prožili velké trauma nebo vám byla diagnostikována těžká choroba, obraťte se na semináři přímo na nějakého terapeuta,trenéra, bude vědět, ke komu vás odkázat. Nedávno jsme na Slovensku měli na semináři ženu, která byla svědkem vraždy svých příbuzných a i ji téměř zastřelili. Také jsme měli tři případy znásilnění. V těchto případech se jedná o opravdu extrémní traumata. A Cesta je v léčbě traumatu nesmírně úspěšná.

Takže, pokud je toto váš případ, místo abyste se radili s kamarádkou nebo si četli Cestu tak, jak je zaznamenaná v knize, spíš běžte k certifikovanému terapeutovi. Nebo ještě lépe, můžete přijít na seminář, který budu mít v Praze teď v březnu, Intenzivní cestu, budou tam terapeuti, kteří jsou certifikovaní, jako podpora a budou poskytovat bezpečné prostředí pro otevření se a puštění příčin traumatu. Například v mém případě, když jsem měla nádor velikosti basketbalového míče, má buněčná vzpomínka se týkala velikého násilí, kterým jsem si prošla v dětství. Cesta je skutečně pro všechny a všichni jsme si prožili menší či větší věci, které pro nás byly traumatizující, a neměli jsme prostředky, jak se s nimi vyrovnat. Ať už se jednalo o šikanu ve škole nebo, například, já jsem se kdysi účastnila soutěže v hláskování, v Americe se pořádají celostátní kola, je to velká věc. Hláskovala jsem před zaplněným stadionem, prošla jsem úspěšně třemi koly, až jsem se dostala do bodu, kdy mi zadali slovo, se kterým jsem se jako dítě nesetkala. Hláskovala jsem ho chybně a ozval se hlasitý smích ze všech stran, celý stadion se začal smát. V tu chvíli jsem se uzavřela a věděla jsem, že už se nikdy nebudu snažit být v něčem dobrá. Protože prostě dobrá nejsem. Dítě neví, jak se vyrovnat s veřejným výsměchem a ponížením. Cesta má prostředky, jak vás otevřít, odstranit bloky, uvolnit potlačenou bolest a uzdravit své tělo.

Před třemi týdny jsem vytvořila nový koncept semináře Intenzivní cesty, je tam mnoho nového, je to dále upraveno pro potřeby účastníků, takže v březnu bude seminář v Praze úplně nový.

Takže v březnu přijedete do Prahy se seminářem Intenzivní cesta a v dubnu zde budete pořádat další seminář, Vědomou hojnost.

Ano, ráda bych zdůraznila, že to bude vůbec první seminář Vědomé hojnosti, který vedu já osobně a dále, bude to jediný seminář s touto tematikou tento rok v Evropě pod mým vedením, takže Praha a Česká republika jsou nyní v centru dění Cesty.

A prozradíte nám něco bližšího o tomto semináři, nebo je to tajemství?

Jedná se o seminář, kde se lidé věnují pročišťování bloků v oblastech hojnosti – ať už se jedná o oblasti finanční, kreativity, vztahů. Všichni máme takové bloky. Například si představte, že hrajete golf, daří se vám a teprve u poslední jamky, přestože vyhráváte, vás přepadne nejistota a vy to prostě pokazíte a prohrajete. Nebo máte úžasného partnera, milujete ho, jste přesvědčená, že je to vaše životní láska, ale přesto ten vztah sabotujete, až se vám rozpadne. Prostě něco uvnitř vám nedovolí žít naplno a šťastně. Všichni v sobě máme něco, co nazývám tichými sabotéry, což jsou bloky, které nás uzavírají. Když se snažíme uspět, být šťastní a prosperovat, prostě nám to nedovolí. Takže na semináři si prostě plivnete do dlaní a podíváte se na to, co vás drží zpět a táhne k zemi. Víte, každý z nás dokáže mít velké sny. Často vám poskytují návod – představ si to, vizualizuj si, napiš si, co chceš – ale jestli nějaká vaše část chce skvělou práci a další část si myslí – HOVADINY, to TY nikdy nedokážeš… Nebo se vztahem, moc si přejete potkat toho pravého, ale část z vás neustále křičí, že si to nezasloužíte, pak se nakonec nestane nic. Je to vlastně tak, že jsou vysílána dvě protichůdná přání. Na rovině vědomé chcete to dobré a vaše podvědomá část pochybuje a sabotuje. Ve výsledku se nestane se nic dobrého ani zlého, většinou se to vynuluje a nestane se nic.

Já nevěřím na velká přání. Beru to tak, že si člověk nejdříve má vyčistit tiché sabotéry uvnitř sebe, a pak, když je otevřený tomu, co si pro něj jeho duše doopravdy žádá, když jste vědomě otevřeni přivítat hojnost v její čisté podobě tak, jak vám přichází pro vaše nejvyšší dobro, pak dochází k manifestování. Pak začnete přitahovat skvělou práci, harmonický vztah a příležitosti v dalších oblastech. |Takže spíše než si stavět vzdušné zámky – sepisovat si a snít za bílého dne – je lepší se podívat na to, co mi brání, abych to teď měla. Pročistit a dovolit hojnosti přijít. Spolutvořit. Je to o spoluvytváření. Pak se podílíte na manifestaci svých přání ze své pravé podstaty.

Abyste se mohli účastnit semináře Vědomé hojnosti, musíte nejdříve zažít Intenzivní cestu. Hojnost je velice zábavný, radostný seminář, je nejoblíbenější z celé té série. Intenzivní cesta vás naučí, jak procházet procesem, i jak jej poskytnout druhému člověku. Ukotví ve vás základy metody Cesta. Pročistíte si základní věci, a teprve pak můžete jít na pokročilejší semináře, kde se věnujete konkrétním oblastem a specifickým věcem. Minulý podzim jsem představila nový seminář věnující se pouze vztahům. Mohli se ho účastnit pouze osoby, které prošly Intenzivní cestou. Na pokročilejších seminářích už nevysvětluji základy. Tam už se navazuje.

Věnujete se tolika věcem! Rozvíjíte svou metodu, píšete knihu, pořádáte semináře, pokračujete v práci na sobě, teď se mnou děláte interview… Kde na to berete energii? Na psaní knih, článků, interview… Kde? Potřebuji, abyste to našim čtenářům prozradila! Myslím, že si kladou tu samou otázku.

Mým receptem je pravda. Miluji pravdu a jsem si vědomá toho, že každý můj nádech je dar. Každá milisekunda je dar, protože jsem tu už nemusela být. Kvůli tomu nádoru. Žiju svůj život v hluboké vděčnosti a ve službě té pravdě, té lásce, které jsem našla. A přinášet světu Cestu, uzdravení a uvědomění je smysl mého života. Díky Cestě jsem ještě tady. Je to důvod, proč má duše získala tuto fyzickou formu. Takže je to mé poslání, ne jenom práce. Věřím, že proto jsem pořád tady. Cítím poslání sloužit lidem, přivádět je zpět k jejich pravé podstatě, pomáhat jim na jejich cestě. Je to moje opravdová vášeň. Modlím se za to, aby mě v každém mém kroku vedla ona láska, která uzdravuje, a která je tu pořád. Když lidé přicházejí na Intenzivní cestu, cítí ji. Visí tam ve vzduchu, objímá nás, žehná nám, zahrnuje nás vším. To je takový zastřešující prvek každého semináře.

Takže, skončeme v nejlepším :-). Ta vaše poslední odpověď byla krásná. Myslím si, že naši čtenáři si se zájmem přečtou, co jste mi řekla.

Když si někdo čte tato interview, nikdy nevíte, co někomu může pomoct, co jej uzdraví, co mu pomůže vykročit svým autentickým směrem, za svojí podstatou. Já nikdy necítím, že by lidé na seminářích přicházeli za Brandon, protože si přečetli její knihu. Beru to tak, že si přečetli knihu a něco v ní s nimi rezonovalo, promluvilo k jejich duši, která je volá zpět domů, k sobě, k jejich pravé podstatě.

Brandon,  velmi děkuji za srdečný rozhovor. Pro náš časopis je to velká pocta. Věřím, že Cesta osloví  naše čtenáře.

Rozhovor vedla: Daniela Fuxová