Země je živá

Země je živá bytost, vše na Zemi je živé, vše na Zemi je její součástí. Tato obrovská nádherná koule, plující vesmírem pro radost, je živá bytost, cítící radost, smutek i bolest. Vše na ní je stvořeno do harmonie. Vše mezi sebou ladí a vzájemně se doplňuje.

Je tak zázračná, že nepotřebuje opravy, ona se obrodí a očistí sama. Stačí přestat škodit. Stačí stát se součástí toho úžasného orchestru, hrajícího nejkrásnější melodie, jaké si jen lze představit. Má všechny nástroje. Tiché, jemné, něžné, radostné i ty veselé, hřmotné ve všech nádherných tóninách. Tak jako orchestr nemůže hrát na rozbité poničené, rozladěné nástroje, krásnou libou melodii, tak Země nemůže ukázat svou krásu, oblažit nás svou životadárnou radostí, když je plna špíny, smradu, zloby.

Je na nás a právě teď. Ukliďme špínu. Vezměme kus země a udělejme Ráj. Ten náš malý kousek čisté přírody, Dobra v našem životě. Najděme v sobě to nejhlubší dobro, ten nejkrásnější záchvěv čistoty a začněme jej rozvíjet, zvětšovat, rozprostírat po naší Zemi.
Začněme teď. A začněme tady. Máme svou vlast. Máme ji v sobě. Náš rod ji nese už celé věky. Po celá staletí smutku, po celé dlouhé roky bezmocného bezvědomí.

Teď jsme se probrali. Tak šup na Zemi. Propojit co dávno propojeno být mělo. Připojit se na ten nádherný orchestr a ladit svůj nástroj k dobrému dílu. Spojení se Zemí jsme zapomněli, tak teď navazujeme.
Tam se opět najdeme, s duchem našich předků se spojíme. A vrátíme si sílu, která nám od pradávna náleží. My jsme součástí, my jsme ta síla návratu do dobra na Zemi.

Země čeká to spojení. Včela ví, jak tvořit med a kde najde květ, pták ví kdy a jak hnízdit. Srnku taky nemusí učit rodit mladé. Máme všechno v sobě. Jen chtít otevřít. Přes Zemi vede cesta.

Hlínou se dotkneme své duše, když budeme sadit. A hlína vyživí a přinese dobré plody našim stromům. Jedině tak se uzdravíme. Jedině tak najdeme svobodu, jedině tak se zachráníme. Zkoumejme, co pijeme, je to živé? Co jíme, Je to živé? Když ráno otevřeme oči, vidíme svítání? Usínáme se západem slunce? Co vytváříme celý den, je to dobré pro Zemi? O čem přemýšlíme celý čas, je to dobro pro Zemi? Pro člověka? Proto, sázejme čisté a čisté plody budeme sklízet. Teď je ten okamžik návratu. Návratu k matce Zemi. K sobě samému.

MY JSME TO SVĚTLO, CO NESE NOVÝ ŽIVOT.

Příspěvek čtenářky Nového Fénixu

https://www.facebook.com/DeklaraceRodovehoStatku