CO NÁS ČEKÁ V LISTOPADU? ŽE BY HODOVÁNÍ A SVATOMARTINSKÉ VÍNO?

Svatý Martin

V tradicích našich předků se obojí vzdálenou ozvěnou objevuje 11. listopadu, v den zasvěcený jednomu z nejoblíbenějších křesťanských světců. Martin z Tours byl synem římského vojáka, sám voják, který se dal pokřtít, žil příkladným životem a po odchodu z armády se stal biskupem. Zakládal kláštery a školy, podnikal misijní cesty a již za života konal zázraky.
Podle legendy se jednoho mrazivého zimního večera vracel na koni do tábora a u městských bran ho polooděný žebrák prosil o almužnu. Protože u sebe Martin neměl peníze ani jídlo, rozdělil mečem napůl svůj důstojnický plášť. Polovinu hodil žebrákovi a následující noc spatřil Ježíše oděného půlkou pláště, který ho vybízel ke křtu. Na jeho pohřeb 11. listopadu v Tours se sešly velké davy lidí, jeho obliba časem ještě rostla a dodnes je jeho úmrtní den slaven v mnoha zemích Evropy.

Martinská husa

Hlavním atributem oslav dne svatého Martina je ve většině zemí Evropy bezpochyby husa. Jedna z legend praví, že se Martin zdráhal přijmout biskupský úřad, schoval se do husince a husy ho svým kejháním prozradily. Dle jiné verze ho při kázání tak rušily, až je odsoudil, aby pykaly na pekáči. To by i lépe odpovídalo prozaickému vysvětlení, že před začátkem zimy bylo z úsporných důvodů třeba sníst většinu chované drůbeže.

Dnem svatého Martina končívala v našich zemích čeledi služba, vyplácela se mzda a jednalo se o nových dohodách. Konávaly se dobytčí či výroční trhy, počítala se letošní úroda a lidé se začínali připravovat na další rok – viz velké množství martinských pranostik. Podle svatomartinské husy se například předpovídala následující zima. Více tuku věštilo tužší mrazy, tmavší prsní kost ukazovala na blátivější Vánoce, bílá kost značila více sněhu.

Martinské víno

Na den svatého Martina se také poprvé připíjelo novým vínem a konaly se vinařské zkoušky. Bylo-li víno již jiskrné, dalo se doufat v dobrou kvalitu. Od tohoto dne bylo císařským výnosem Josefa II. umožněno prodávat zemědělské produkty a víno i bez licence a víno z předchozí sklizně se tímto dnem začíná označovat za „staré“.

Současná tradice svatomartinských vín otvíraných dne 11. 11. v 11 hodin se bezesporu inspirovala francouzskou módou Beaujolais nouveau – čili mladého vína, které se poprvé otevírá 3. listopadový čtvrtek. Marketingový tah místních producentů z kraje, jehož víno se svou kvalitou nemůže rovnat ostatním francouzským oblastem a musí se tudíž pít mladé, se ukázal nejen jako chytrý, ale přerostl v celoevropskou oslavu vína.

I naše svatomartinská vína jsou svěží a ovocná, lehké chuti s nižším procentem alkoholu. Jako Svatomartinské je schváleno pět odrůd, ostatní a cuvée, která se objeví na trhu ve stejných termínech, vinaři označují například jako mladé víno či veselé víno.

Vinná réva

Vinnou révu znali již staří Egypťané, k nám se podobně jako mnoho jiných plodin, dostala s Římany. Krom pití se víno odedávna používalo i k léčení – na řeckém ostrově Kos doporučovala léčení vínem dokonce slavná lékařská škola.

Říká se také, že ve víně je pravda a víno údajně uvolňuje věštecké schopnosti a zbavuje sobectví. Tradičnímu použití dává za pravdu i moderní věda, která potvrdila vysoký obsah zdraví prospěšných látek nejen v hroznu, ale i listech vinné révy.

VÍNO NA ZDRAVÍ!

Při žaludečních potížích: Jeden litr vína nalijeme na 100 g nakrájeného kořene křenu a 2 minuty vaříme. Necháme 10 minut ustát a scedíme, užívá se polévková lžíce před jídlem. Na žaludek, krev a proti nechutenství se doporučuje také sklenička červeného vína denně, bílé víno tyto léčivé schopnosti údajně nemá.

Cecílie, Kateřina, Ondřej

K dalším oblíbeným listopadovým svátkům patří odedávna Cecílie, patronka všech hudebníků a zpěváků. Na její počest se konala řada zábav a sešlostí – jistě také s mladým vínem, ovšem s ubýváním aktivního muzicírování mezi lidmi se tato tradice přesunula o pár dní později, na svátek svaté Kateřiny. Kateřinské zábavy se na mnoha místech konají dodnes a Kateřina je také spojována se začátkem doby adventní přinášející ztišení a přípravu na Vánoce.

Poslední listopadový den se slaví svátek svatého Ondřeje, krom jiného i patrona nevěst a svateb. V tento den máme totiž možnost nahlédnout do budoucnosti a zeptat se na vše důležité týkající se života a umírání, lásky a svatby. I barborská větvička je původně ondřejská a rozkvete-li, však víte… Ondřejské rituály nás mají ochránit před všemi démony a zlem zimy, co se na Ondřeje zdá, to se také vyplní, a krom toho je v noci možné najít poklad. Asi toho ženicha. Tak hodně štěstí.

Text: Eva Leňová, lektorka Akademie léčivé výživy, překladatelka a tlumočnice
Foto: Unsplash.com