AJURVÉDA – VELKÁ MATKA

ROZHOVOR S LÉKAŘKOU MUDR. MARTINOU ZISKOVOU

Jedním z těch, kdo si zamiloval ajurvédu je i MUDr. Martina Zisková.

MUDr. Martina Zisková vystudovala 1. lékařskou fakultu Karlovy Univerzity v Praze, specializovala se na neurologii a neurofyziologii. Zaujala ji ajurvéda a již v r. 1990 pořádala kurz Ajurvédy pro české lékaře. Strávila 15 let v USA na studijních pobytech (Boston, International Institute of Ayurveda aj.) studijními pobyty s ajurvédskou praxi (Connecticut aj.). Obohacuje sebe i student pravidelnými pobyty v Indii a indických ášrámech, kam pravidelně jezdí. Její klinická práce je vyhledávaná těmi, kteří se zajímají opravdu o osobní rozvoj jak fyzického, tak i vnitřního potenciálu.  http://www.drmartina.cz/

Martino, s čím se na vás lidé dnes nejčastěji obracejí, jaké problémy řeší? Dají se vypozorovat nějaké obecné tendence, třeba řešení problémů, které před lety ještě tolik nebyly?

Moje odpověď bude zabarvená skutečností, že se věnuji psychologickým či vnitřním aspektům z pohledu ajurvédy, jógy a véd. Za dobu posledních tří let je však moje individuální poradenská praxe omezená, protože má hlavní energie šla do organizování školy ajurvédy – Ajurvédské gurukuly (www.ajurvedskagurukula.cz).

I když mé současné zkušenost jsou omezená v čase a rozsahu tak mohu podotknout, že vnitřní pojetí ajurvédy je dosti neběžné, lidé obvykle tento systém vyhledávají pro fyzické problémy a jejich řešení na fyzické úrovni. Díky zaměření mé praxe tedy za mnou přicházejí lidé, buďto aby pochopili, proč mají určitou nemoc, nebo jak přistoupit k problémům v jejich životě s větším pochopením.

Obecně bych řekla, že lidé, tj. určitá omezená skupina, se kterou pracuji, více hledají pochopení než řešení. To je ostatně předpokladem mé práce: člověk musí být otevřený tomu, co se během našeho “objevování” ukáže namísto toho, aby dosáhl svého cíle. Takových opravdových hledačů je skutečně málo. Mnoho lidí si myslí, že jsou, ale jejich mysl nebo ego (rozuměj představy a cíle) jsou tak silné, že jim nedovolí “zvnitřnění”, což je první předpoklad pro naši společnou práci. Co se ukazuje víc a více je, že opravdové hledání a tím pádem i nacházení je velmi těžké. A zároveň, že to je jediná uspokojivá odpověď na otázku Kdo jsem? Proč jsem tady? A o čem je život? Tedy pokud je člověk v takovém bodu, že si tyto otázky pokládá. Nemyslím, jako mentální koncepty, ale hluboké niterné touhy a potřeby porozumět a tím pádem žít.

Co lidem obecně doporučujete, v čem děláme nejčastěji chybu v přístupu k vlastnímu zdraví?

Vycházím z toho, že tělo je krystalizované vědomí. Nemoc je vyjadřovací nástroj, kterým tělo říká, že něco není v pořádku. Za tělem je mysl. Dříve, ve fyzické práci, jsem se považovala za advokáta těla, nyní se považuji za advokáta duše. Snažím se pochopit, proč se děje člověku, co se děje, jaký to má smysl, jaké příležitosti v dané situaci pro sebe může objevit. Je to naprosto individuální proces, nejsou zde žádné obecné tendence. Mám-li mluvit obecněji, tak co vidím velmi často je intelektuální přístup ke vnímavé složce naší existence neboli používání maskulinních nástrojů ve femininní oblasti. To samozřejmě nefunguje. Málokdo umí náležitě zacházet se svými pocity, které představují velmi cenný, mimořádně přesný a ojedinělý vnitřní navigační systém. Pocity buďto potlačujeme, nebo se jimi necháváme ovládat, nebo je rozebíráme nebo se je snažíme ovládnout. Ani jeden z těchto přístupů není adekvátní. Pocity, jelikož představují silnou energii, se potom projevují v těle jako dysfunkce, které přecházejí až v nemoc.

Co můžu udělat, když se potřebuji zklidnit, když se potřebuji stabilizovat? 

První je, uvědomit si a velmi jasně pojmenovat, co mi bere klid nebo stabilitu? Pochopení je polovina řešení. Druhá polovina je udělat změnu, obvykle v přístupu, která buduje opravdový klid. Jelikož jsem tělo-mysl, tedy hmota-energie, naše existence je složitější o to, že jsme ještě a hlavně vědomí. Máme schopnost přemýšlet a děláme to vědomě, ale I méně vědomě. Zkrátka jsme docela složité živé jednotky, navíc každý z nás originál, takže na některé otázky máme zcela individuální odpověď. Vyznat se v sobě, mít v sobě jasno, být ve stavu sattva, tj. rovnováhy je hodně těžké. Proto neexistuje jednoduchý návod typu udělej A, a stane se B, a máme hotovo. Věci se dějí z nějakého důvodu a není ani tak důležité, co se děje, ale na dané reagujeme. Na dobrou reakci je třeba mít pochopení nebo přirozený stav rovnováhy, kdy automaticky vnímáme, proč se něco děje a jak na to máme reagovat. Obvykle při rozrušení stejně jako u vody ve víru není jasně vidět na dno, k jádru věci, proto odstoupit, vytvořit prostor, nabýt dočasného či náhradního klidu nebo odstupu, je nutné proto, abychom mohli najít opravdové řešení, které vede k opravdovému klidu. Jogínské techniky mají proto denní praxi, která v čase klidu posiluje klid, který můžeme uplatnit v době neklidu.

Jak můžu prospět svým očím, které jsou dnes velmi namáhané?

Jóga je mimořádná disciplína, která umí pracovat se smyslovými orgány. V zásadě hovoří o jejich nadužívání, nedostatku vhodného užívání a nesprávném užívání. Nadužívání zde může jednoduše být dívat se na dobré věci, ale příliš. Nedostatek vhodného užívání například absence dívání se na přirozené barvy a prostředí, jako je zelená stromů, keřů, trávy a lesů, modrá vody či oblak, atd. Nevhodné užívání je třeba tam, kdy se díváme do obrazovky počítače pro informace, které potřebujeme, a pomáhají nám, ale nedokážeme se od ní odlepit, když hrajeme počítačovou hru, na které máme závislost. Jak si pomoci dost jednoduše vyplývá z výše uvedeného: vystavit oči tmě, když je tma přirozená, například v noci. Tj. spát ve tmě, bez jakékoliv elektroniky či světel kolem. Podporovat přirozené vjemy, tj. pohled na přírodu, třeba květinu na pracovním stole – samozřejmě živou, a omezovat nevhodné vjemy, pohled na rozrušující či negativní obrazy kdykoliv.

Jak tělo připravit na podzimní a zimní období?

Ajurvéda má celé odvětví, které se zaobírá vlivy ročního období a tím pádem i sezonní rutinou. Odpověď by vydala na kapitolu v knize či samostatnou knihu, jelikož se týká všeho: oblečení, aktivit, jaký alkohol pít, co jíst a co ne, kdy a jak chodit ven, kdy mít sex, atd. Velmi zkráceně mohu říci, že podzim a zima je v zásadě chladné a vysušující období /zejména podzim a některé části zimy/. Takže v zásadě potřebujeme zahřívat a promazávat. Tomu se přizpůsobují aktivity a výživa.

Jak zacházet s pandemií covidu a hlavně úzkostí, kterou šíří?

Jako v každé stresové situaci, ti, co jsou psychicky oslabení, budou náchylní k úzkostné reakci. Naopak ti, co jsou odolní, budou odolní i v této situaci. I když je to nova situace, je možné si vyvodit, oč se vlastně jedná a podle toho se začít chovat. Jakmile člověku dojde, že doporučení neurčuje zdravotní, ale ekonomické hledisko, dojde mu, že se musí rozhodnout sám, jak se bude chovat. Člověku se v takových situacích hodí, že je zdráv, v rovnováze, umí se o sebe postarat, ví, co mu dělá dobře a co naopak. Při větší zátěži je dobré nezatěžovat systém ještě více drastickými změnami, ale podporovat se tím, co nám pomáhá. Proti úzkosti pomáhá například nesledovat media, která klidu nedodají a poslouchat svůj vnitřní informační systém. Ten nám všem říká, že ač nova situace, dokážeme se s ní vyrovnat a vedle omezení nám dává I příležitosti, které by jinak do našeho života nepřišly. To se týká ale všech událostí, v tomto smyslu je jedno, zda pandemie či něco jiného.

Lze pomocí postupů ajurvédy posílit imunitu?

Ajurvéda má svůj vlastní pohled na imunitu, který je velmi unikátní a dle mého nádherný. Zahrnuje totiž nejenom fyzické, ale I psychické aspekty. Imunita se v jazyce ajurvédy nazývá soucit s nemocí. To samo o sobě naznačuje, že celé pojetí není o tom zbavit se nežádoucího vetřelce, protože jedině my máme právo na život, ale spíše najít způsob, jak se přizpůsobit, adaptovat na novou situaci nebo I spolu-žít. Jelikož imunita je výsledkem našeho celkového žití – výživy, přesvědčení, aktivit, ale I přání, snů a tvořivosti, pokud ji chceme posílit, potřebujeme posílit svůj život. Nejlepší způsob je žít ve své vlastní síle. A to jsem u vaší první otázky: to je vlastně účelem mé práce – najít spolu s každým člověkem jeho vlastní způsob, jak se přiblíží k sobě, kde leží jeho poklady, zdroje, tajemství, možnosti a odpovědi.

ROZHOVOR S TERAPEUTKOU BARBOROU MORÁVKOVOU

Na ajurvédu nedá dopustit. Ajurvédou žije: Barbora Morávková, lektorka a cvičitelka jógy

Barbora Morávková je Klinická Ajurvédská Specialistka (CAS) a v roce 2002 dokončila dvouleté studium na California College of Ayurveda. Strávila 17 let v Kalifornii, tři roky v Německu a od roku 2012 žije v České Republice a nabízí ajurvédské workshopy, ajurvédskou jógu, konzultace a detoxikační programy. https://barbora.uzdravi.cz/o-barbore

S čím se na vás lidé dnes nejčastěji obracejí, jaké problémy řeší? Dají se vypozorovat nějaké obecné tendence, třeba řešení problémů, které před lety ještě tolik nebyly?

Ta škála imbalancí je široká, ale asi nejčastěji je to únava, zažívací problémy, stres a deprese. Výhodou je, že právě na tyto problémy má Ajurvéda úžasné jednoduché tisíci lety prověřené rady. Jen člověk musí být ochoten se nad svým životem upřímně zamyslet a uskutečnit pár změn. Ajurvéda definitivně není zázračná pilulka (ani ve formě bylinné), kterou si vezmete a zázrakem se uzdravíte. Nepozoruji, že by lidé přicházeli s jinými problémy než dřív.

Co lidem obecně doporučujete, v čem děláme nejčastěji chybu v přístupu k vlastnímu zdraví?

Nejdůležitější je denní režim a vědomý přístup k životu. Nejčastější chyba je, že neposloucháme vlastní tělo a intuici. Chceme, aby nám někdo řekl, co máme dělat, protože nechceme převzít zodpovědnost za naše vlastní zdraví. Když se náš stav nezlepší, alespoň máme koho vinit.

Co můžu udělat, když se potřebuji zklidnit, když se potřebuji stabilizovat?

Zpomalit a prohloubit dech. Dech a mysl jsou propojené. Není možné mít klidný a hluboký dech a neklidnou mysl. Někdy je těžké mysl u dechu udržet, ale čím více budeme prohlubovat a zpomalovat dech, tím lépe nám to půjde. Je to jako jízda na kole, chce to praxi.

Jak tělo připravit na podzimní a zimní období?

Podzim je období změn, začíná se ochlazovat, někdy i foukat vítr, ale někdy je zase vedro a člověk pořádně neví co si obléci. V tomto období je velmi důležitá denní rutina, hlavně mít pravidelná teplá jídla, chodit brzo spát (do 22 hodin), po ránu popíjet teplou vodu a vůbec je to vhodné období na detoxikaci a přípravu na zimu. Čím lépe se o sebe staráme na podzim, tím by měla být zima pro nás jednodušší a zdravější. Zima je období ještě větší zimy, ale většinou je počasí už ustálenější (i když poslední dobou jsou zimy dosti jiné a někdy také proměnlivé). V zimě je opět důležité teplé jídlo a pravidelnost, ale také pohyb. Ideální je třeba chůze a běžky. Jídlo může být vydatnější, často si o to i naše tělo řekne, ale pozor abychom naše těla nezatížila. Vlastně jsme zpátky k tomu, abychom poslouchaly svá těla a daly jim to, na co mají chuť. Čím více jsme v rovnováze, tím více budeme mít chuť na to, co nás v rovnováze udržuje. Čím více jsme v nerovnováze, tím více budeme tíhnout k jídlům a aktivitám, které nás v té nerovnováze udržují.

Jak zacházet s pandemií covidu a hlavně úzkostí, kterou šíří?

Hlavně nepanikařit a nemít strach. Strach je to nejhorší, protože oslabuje naší imunitu, a když nechytneme covid, tak určitě něco jiného, protože naše imunita bude snížená. Proti covidu, ale i proti jiným chřipkovým onemocněním je důležité zvyšovat si imunitu. Doporučuji nesledovat zprávy, pobývat v přírodě za jakéhokoliv počasí, pít teplou vodu, jíst teplé jídlo ideálně doma připravené a užívat si každého okamžiku. Život je krásný dar, který nám byl darován, tak proč si ho nevychutnat?

Za redakci Nového Fénixe vám za sdílení poznatků s našimi čtenáři ze srdce děkujeme. 🙂

TEXT: JANA UHLÍŘOVÁ. Autorka, bloggerka a redaktorka na volné noze.