O těch, o kterých se nemluví

ČÁST PRVNÍ

Na jevy, které nám většinou zůstávají ve své podstatě skryty, a na které ještě ke všemu většina, a možná dokonce velká většina lidí nevěří a jejich projevy si vysvětluje jinak, popřípadě si je raději ani nezkouší nijak vysvětlit.

Je nutné rozlišovat různé druhy a formy parazitismu a parazitů. Přisedlé duše (dále budu používat jen zjednodušený výraz přísedlíci) jsou podmnožinou množiny jemně hmotných parazitů. Vlastně i jemně hmotní parazité jsou podmnožinou množiny parazité, protože tato množina ještě obsahuje podmnožinu parazitů hrubo hmotných neboli fyzických parazitů.

I tyto fyzické parazity je možno dělit na další „čeledi a rody“, ale zřejmě nejdůležitější a nejviditelnější je dělení na parazity lidské a parazity ostatní. A lidští parazité mají rovněž své podskupiny a jejich rozdělování lze činit například podle toho, na kom parazitují nebo jakou formou energie se udržují při svém parazitickém
životě. Protože jsem však nazval dnešní pořad přisedlíkologie a ne parazitologie, tak se nadále budu věnovat již
jen parazitům nehmotným, nebo přesněji jemně hmotným a zejména přisedlíkům.

Jemně hmotné parazity je možné hrubou formou dělit na parazity vyskytující se v naší 3D realitě a na parazity vyskytující se v astrální realitě. Vzhledem k fraktálnímu uspořádání Teoversa se dá předpokládat existence parazitů i v realitách jiných, ale o nich nemám dosud v podstatě žádné informace, což nepochybně souvisí i s tím, že obecně je velmi málo informací o těchto jiných realitách.

Z pohledu existence parazitů i v těchto dalších nám téměř neznámých realitách je zřejmě důležité, že jejich ovlivňování našeho života bude relativně minimální, což však už nemusí být jednoznačné, protože tato hypotéza neovlivňování může být zkreslena naší neschopností ho vnímat.

Ovlivňování naší reality bytostmi z vyšších realit asi nelze zpochybňovat a vnímá ho poměrně dost senzibilních lidí, ale s vysokou pravděpodobností se nejedná o parazitismus. Minimálně se dá předpokládat, že vyšší bytosti jsou schopny získávat energii přímo ze zdroje a nepotřebují na nikom parazitovat.

Jen na okraj upozorňuji, že nepochybně existují i symbiotické vztahy, které z jednostranného úhlu pohledu se mohou jevit jako parazitické, ale nejsou jimi. Takové vztahy známe z živočišné a rostlinné říše a patrně se vyskytují i mezi lidmi, popřípadě mezi lidmi a nehmotnými bytostmi.

Není však výjimkou, že takovéto symbiotické bytosti mohou parazitovat na jiných bytostech. I na takovémto drobném příkladě je možno pozorovat, jak je to Teoversum neuvěřitelně rozmanité.

Celý článek si můžete přečíst v letním dvojčísle Nového Fénixe, který najdete v novinových stáncích nebo vám ho doručíme až domů. Stačí si časopis objednat ZDE.