ZANIKLÉ VYSPĚLÉ CIVILIZACE NA VELKÉ MORAVĚ

K velmi významných patří například objev hromadného hrobu pravěkých lovců mamutů v Předmostí u Přerova, jenž obsahoval kromě kostí vyhynulých zvířat také fragmenty kostí obřích lidí.

Další cenné nálezy byly učiněny v 50.–60. letech 20. století také ve slovanském hradišti v Mikulčicích, kde byly zase vykopány neobvyklé hliněné zvířecí figurky, z nichž některé se značně podobaly na Zemi údajně již dávno vyhynulým veleještěrům. Abychom lépe mohli zhodnotit oba tyto cenné objevy, bude třeba se zaměřit na vývoj lidstva na Zemi v poslední etapě, trvající více než sto tisíc let, jež byla odstartována globální katastrofou na konci třetihor, kdy zanikla předešlá vyspělá civilizace, a po níž následovala „doba ledová“, kdy se velká část Země díky silnému zalednění stala pro lidstvo neobyvatelná. Důležité je si zde uvědomit, že i když se jednalo o rozsáhlé kataklyzma, přesto mohly výjimečně některé živočišné obří druhy přežít, stejně jako obří lidé, po nichž dodnes zůstaly v zemi ruiny jejich kyklopských staveb a též kosterní pozůstatky v hromadných hrobech či hluboko pod zemí.

Naše představy o vzhledu lovců mamutů a jejich způsobu života u nás byly vyjasněny již na konci 19. století, a to díky objevu výše zmíněného hromadného hrobu v Předmostí u Přerova z mladšího paleolitu (20–30 tisíc let př. n. l.). Tradovalo se zde, že při těžbě cihlářských hlín ve sprašových vrstvách zde místní obyvatelé od pradávna nacházeli kosti mamutů i dalších vyhynulých zvířat – kromě mamuta srstnatého také nosorožce, soba polárního, koně sprašového, lva jeskynního, vlka o větším vzrůstu a pratura divokého, předchůdce domácího skotu.
Nalezené kosterní pozůstatky v Předmostí prokázaly, že kočovní lovci mamutů se zcela podobali dnešním lidem, jen se z důvodu značného chladu oblékali do kožených oděvů, jak to dříve bylo běžné i u severoamerických Indiánů a Eskymáků. Žili v kruhových jurtách v matriarchálních společenstvích, měli atletické postavy o výšce 160–180 cm a dožívali se asi průměrného věku asi 40–50 let.

NÁLEZ KOSTÍ OBRA V HROMADNÉM HROBU
K senzačnímu objevu v Předmostí došlo v roce 1894, kdy bylo poblíž vrchu Skalka v bývalém vápencovém lomu odkryto pohřebiště lidí a „předpotopních zvířat“, v němž byly překvapující hlavně nálezy lidských kostí obrů.

Z roku 1571 se dochovaly také místní zprávy o tom, že tehdy zde při těžbě vápence nalezené zuby obrů byly veliké jako lidská pěst! V hromadném hrobu v Předmostí bylo nalezeno celkem 20 neúplných koster z 27.–26. tisíciletí př. n. l., mezi nimiž byly i ostatky dětí, archeologické nálezy byly odsud převezeny na zámek v Mikulově, kde však shořely při požáru za 2. světové války. Popsaný objev zatím nebyl vědci plně doceněn, a to zřejmě i z důvodu dosud převládající zavádějící darwinistické teorie o vývoji člověka na Zemi.

FIGURKY DINOSAURA NA HRADIŠTI
Za další velmi cenný objev lze považovat také výše zmíněný nález pravěkých hliněných figurek z hradiště Mikulčice, kdy zde pod vedením Dr. Poulíka probíhal rozsáhlý archeologický výzkum. Kromě stavebních základů deseti kostelů již z křesťanské éry zde byly odkryty i památky starší, a to právě zmíněné pravěké zvířecí figurky. K dalším zajímavostem zde patřily také objevy hrobů velmožů s kostrami dobře rostlých mužů o výšce přes 2 m s obrovskými meči a nálezy železných stilů na psaní, jež svědčí o rozšíření vzdělanosti a písemnictví na Velké Moravě v 9. století.

Celý článek najdete v čísle 6/2018.

Text: RNDr. et Mgr. Hana Sar Blochová,
odbornice na dějiny výtvarného umění, lektorka a muzikoterapeutka, sar-blochova.cz

Foto: Muzeum Komenského v Přerově