MYSTERIUM ALFONSE MUCHY

ALFONS MUCHA – MUŽ MEZI DVĚMA SVĚTY

Tomáš Belko při práci na projektu o Muchovi přečetl, co se dalo. Setkal se také s řadou zasvěcených lidí. Při koncepci libreta musel o slavném malíři přemýšlet opravdu do hloubky. Prý Mucha hodně změnil i jeho život. V současné době je na brněnském výstavišti k vidění unikátní výstava Alfons Mucha: Dva světy. První otázka byla proto nasnadě.

Od 26. května je k vidění jedinečná výstava vypovídající o dvou protipólech, o dvou světech tvorby světoznámého secesního malíře Alfonse Muchy. Svět majestátního cyklu Slovanská epopej a svět nejrozsáhlejší sbírky plakátové tvorby na světě. Žil i sám Alfons Mucha jakoby ve dvou světech?
Ano, to ho vystihuje opravdu přesně. I když brněnská výstava se jmenuje Dva světy proto, že tady máme unikátní možnost vidět jak Muchovy plakáty a dekorativní tvorbu, tak devět pláten Slovanské epopeje, jeho osudového díla, tahle dualita myslím dokonale vystihuje i jeho vnitřní svět a vlastně celý jeho život. Ten byl skutečně velmi kontrastní a dvousměrný, jak dobovými okolnostmi, tak duchovním vývojem samotného Muchy. Jen si to vezměte. Narodil se v roce 1860, do takzavné Belle Epoque, Krásné epochy, která, ačkoli měla své hrůzy, ve srovnání s 20. stoletím byla skutečně idylická, plná víry v pokrok lidstva, v sílu lidského ducha. Byla to doba idealismu, rozkvětu umění, vědy, techniky, zábavy. Tu po roce 1914 vystřídal úplný opak, materialismus, deziluze, válka a zneužívání lidských schopností pro výrobu strojů na smrt. A podobný zlom, kontrast, je i v jeho tvorbě.
Byl superúspěšný dekorativní umělec, vždyť secesi, chcete-li Art-Nouveau, se často říkalo „Mucha style“, a svět mu ležel u nohou, ale právě s přelomem století se něco zlomilo i v něm a on tu slávu nechal za sebou. A i když riskoval neúspěch, rozhodl se pro velice kontrastní změnu, totiž zasvětit zbytek života umění, které nese velkou a nadčasovou myšlenku. Podobných ostrých kontrastů dvou protikladných světů je ale v jeho životě opravdu hodně. Vtip je v tom, že byl tak výrazná osobnost, že je v sobě dokázal docela přirozeně skloubit.

To nás zajímá. Jaké další kontrasty jste v jeho životě zaznamenal?
Tak například chudoba, z níž pocházel, versus pohádkové bohatství, které v době své slávy získal. Jeho obdiv ke spirituálním věcem a zároveň ke všemu novému v technice a vědě. Byl to romantik a mystik a zároveň ho fascinoval racionalismus. Nebo jeho spiritismus a studium tajemných nauk jako je kabala – v kontrastu s jeho katolictvím a také s jeho politickou
a společenskou angažovaností. Dalším kontrastem je vztah k hmotnému světu. On věřil, že hmotný svět je jakési vězení ducha, jinými slovy, že jsme duchovní bytosti, které na tomto světě jen získávají fyzickou, hmotnou zkušenost. Ale i z těch praktičtějších věcí… Dalším typickým kontrastem je jeho opravdu zapálené vlastenectví versus to, že Češi ho nikdy nepřijali a neuznávali tak, jako zbytek světa. A v neposlední řadě jeho fascinace ženami v kontrastu se snahou vytvořit dojem, že ve vztahu k nim žil přísně asketickým životem.

Alfons Mucha