SERIÁL: JSEM ŽENA, JSEM BOHYNĚ

Naši slovanští předkové stvořili archetypy bohyň a bohů, které jim pomáhaly vyrovnávat se s proměnlivostí přírody i vlastní osobnosti. Tato obrazná ztvárnění sdílené lidské zkušenosti pramenila z pozorování a hlubokého pochopení cykličnosti a skrytých pravidel, kterými se řídí příroda, vztahy, vývoj lidské duše i společnosti.

BOHYNĚ ZORA: POZNÁVÁŠ SE?
Archetyp bohyně Zory se nejsilněji projevuje, když jsme ještě mladé a strachy, traumaty a životní zkušeností dosud nepoznamenané. Plné naděje, že všechno dobře dopadne a na světě nám bude hezky. Nejvýstižnější slovo pro Zoru je VÍRA. Víra v život, ve druhé i v samu sebe.

SVĚTLO A TMA
Zora se rodí do světla a neví, že jeho součástí je i tma. Netuší, že i ona sama se zrodila ze tmy. Bez tmy by totiž nikdy nevyniklo její světlo. Zkušenost s temnými stránkami života i sebe samé ji však teprve čeká. Opakem Zory, známé též jako Jitřenka, je Večernice – její pomyslná temná sestra. Zora (Jitřenka) je první vycházející hvězda, první jiskra, příprava na skok do neznáma. Zora je záře, kterou vidíme na horizontu těsně před tím, než vyjde slunce. Zora nosí bílý šat, jejím kamenem je  křišťál. Bílá barva je barva čistoty, v tomto případu čistoty duše. Jenže za každým světlem číhá stín a za každým stínem nás opět čeká světlo. Dualita světa je neměnná a projevuje se i ve světě archetypů.

ZORA V PŘÍBĚZÍCH
V příbězích, kdy hrdinka na vrcholu své moci, krásy a blahobytu musí o všechno přijít, sestoupit do temnoty a všechno tam odevzdat, vidíme archetyp Zory, svlečenou někdy i z kůže, aby poznala svou temnou stránku, své temné dvojče.

ZAUJAL VÁS ČLÁNEK O BOHYNÍCH JARA? RÁDY BYSTE SE O NICH DOZVĚDĚLY VÍCE A TOUŽÍTE V SOBĚ BOHYNI I V DNEŠNÍ DOBĚ PROBUDIT? PŘEČTĚTE SI CELÝ ČLÁNEK V DUBNOVÉM ČÍSLE NOVÉHO FÉNIXE.

BOHYNĚ DEVANA: POZNÁVÁŠ SE?
Devana dosáhla vysoké úrovně vnitřní sebedůvěry a je mistryní ochrany vlastních hranic. Jejím velkým tématem je autenticita. Pokud je žena až příliš svá a vybočuje z řady, neustále naráží na společenské limity. A pokud se neumí bránit, pak to bolí. Být to před 300 lety, je upálena na hranici. Může mít po svém boku partnera, ale jen když se pro to sama rozhodne. V dnešní době už ji sice upálení nehrozí, ale výsměch, ponížení a vyloučení jsou neméně palčivé. Jakmile se naplno projeví ve své divokosti, je na své okolí často moc. Je divoká, je svobodná, je autentická. Divoká žena je u nás nepřijatelná. A pokud si nedejbože dovolí projevit svou divokost v pozdějším věku, tak si na něco hraje nebo je „určitě v přechodu“. Její temnou stránkou je právě již zmiňovaná „divnost“, jak samotný kořen jejího jménem Devana – diva – divná, napovídá. Diva jako dívka, ale taky diva jako krása. Děvy jako polomytologická stvoření jsou zároveň duchové přírody žijící ve stromech.

MODLA TEENAGERŮ
Když to vezmeme z pohledu životního cyklu ženy, pak pokud Zora byla spojena s obdobím do první menstruace, je Devana období do nějakých sedmnácti let. Divokost, zkoušení nových věcí, alkohol, bojkot autorit. To vše spojené s často radikálním projevem sebe samé směrem ven. Vše však není jenom růžové a přicházejí první facky. Období hledání identity, autenticity a rovnováhy mezi tím, co mi kdo říká a co chci já.

Text: Klára P.
Ilustrace: Ieva Ozola