CO JEDÍ POUSTEVNÍCI? ANEB … BI GU SHI QI

Text a foto: Petr Kochlík, lektor kurzů ZY QIGONG – tradičních technik pro zdravé tělo, energii a mysl

Příběhy poustevníků, jakými byli Bódhidharma, Milarepa nebo na našem území Sv. Ivan, též zvaný Svatý Jan, který žil v 9. století 42 let v jeskyni ve Svatém Janu pod skalou, mne vždy fascinovaly.

Při cestování po Ladakhu na severu Indie, který je znám také jako Malý Tibet, jsem si mnohokrát všiml meditačních jeskyní, které jsou často na nedostupných místech ve skalních stěnách zdejších hor. Mniši zde tráví své pobyty praxe v odloučení, takzvané „retreaty“, po dobu tří let, jak je to ukázáno třeba ve filmu Samsára, který se zde točil.
Co člověka motivuje k takovému kroku? Přinesla tato praxe očekávané výsledky? A jaké? A jak to lze vůbec zvládnout? Rojí se mi v hlavě otázky…

Ono to možná vypadá romanticky, meditovat v jeskyni a nestarat se o okolní svět, ale teprve, když si to člověk zkusí na vlastní kůži, tak zjistí, že tady končí legrace. V jedné z meditačních jeskyní v Urgyen Dzong, na posvátném místě, kde údajně meditoval i Padmasambhava, který v 8. století přinesl buddhismus do Tibetu, jsem měl možnost chvíli meditovat a strávit noc. Při tom člověka nutně napadá, že jeskyně je opravdu stísněná, nejbližší voda teče pár set metrů daleko a mimo letní měsíce tu musí být krutá zima.

V jeskyni strávil 9 let meditací také výše již zmíněný Bódhidharma, v Číně známý jako Damo (Tamo). Bódhidharma, první patriarcha čchanového (zenového) buddhismu, přišel v šestém století do Číny z Indie a usadil se v jeskyni nedaleko chrámu Shaolin. Když vyšlapete spoustu schodů, které dnes k Bódhidharmově jeskyni vedou, tak asi ve dvou třetinách hory dojdete k malé jeskyni, v níž je nevelká socha Dama. V jeskyni je i v horkém létě chládek, ale ani zde nenajdete zdroj vody a nevyhnutelně vás přepadnou myšlenky, co zde Damo pil, jedl, a jak zde vydržel tak dlouho o samotě praktikovat.

Takovéto praxi o samotě se v Číně říká bi gu an (pi ku an).

TECHNIKA BI GU SHI QI
Jednu z odpovědí na výše vznesené otázky nabízí speciální praktika školy Zhong Yuan Qigong (zkráceně ZY Qigong), starobylé školy qigongu, jejíž historie je také spjata s centrální oblastí Číny a chrámem Shaolin. V ZY Qigong totiž existuje cvik, či technika, nazývaná bi gu shi qi (piku š´čchi), která umožňuje být i dlouhý čas bez pevné potravy a někdy dokonce i bez vody nebo s jejím minimálním množstvím.

Asi nejzajímavější byla už moje první zkušenost s tímto cvikem, na retreatu s Mistrem Xu Mingtang v Shaolinu v roce 2009. Jel jsem na retreat s vědomím, že stravování bude možné jen asi první týden pobytu. Ale protože jsem význam cviku bi gu shi qi ještě úplně nechápal, tak jsem ho prakticky vůbec netrénoval a doufal,že to nějak dopadne a týden nebo dva bez jídla zvládnu. O to větší bylo moje překvapení, když jsem po několika dnech bez jídla zjistil, že nemám hlad, ani žádné chutě a jídlo mi vlastně nic neříká.

Plnou verzi článku čtěte v Novém Fénixu 10/2019.