CUKR, NÁŠ ZABIJÁK

A když podlehneme a necháme se výrobci zmanipulovat, stáváme se oběťmi dalších odvětví – medicíny na straně jedné a prodejci redukčních diet a „zázračných pilulek“ na hubnutí na straně druhé. V současné době se člověk dostal na hranici sebezničení – sám sebe otráví chemií a GMO potravinami. V posledních třiceti letech se zmnohonásobil počet lidí s nadváhou, obézních a nemocných. A není to jen problém Ameriky a Evropy, nýbrž se jedná o problém celosvětový.

Například v roce 2001 šest milionů dětí v Americe trpělo těžkou nadváhou. Za jediné desetiletí se tento počet ztrojnásobil. Skutečnost je taková, že přispění obezity k břemeni chronických chorob je stejné, ne-li větší, než u kouření. Obézní jsou lidé i v rozvojových zemích. Za jediné desetiletí došlo k tomu, že je po celém světě o 30 procent více obézních než podvyživených lidí. V září 2011 Valné shromáždění OSN prohlásilo, že nepřenosná onemocnění (diabetes, rakovina, srdeční onemocnění atd.) jsou větší hrozbou pro světové zdraví než infekční nemoci, a to včetně rozvojového světa. A čím jsme tlustší, tím jsme také víc nemocní a dříve zemřeme – o patnáct až dvacet let!

Co je to vlastně takzvaný metabolický syndrom?

Do skupiny chronických onemocnění metabolismu, známých jako metabolický syndrom, patří obezita, diabetes, ysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků, kardiovaskulární onemocnění, rakovina, nealkoholické ztučnění jater, onemocnění ledvin, žlučové kameny, poruchy spánku, deprese a další. Tyto onemocnění se šíří mílovými kroky a devastace zdraví spojená s pandemií obezity je alarmující. A co víc – tyto choroby už se objevují u pětiletých dětí! Dokonce existuje epidemie obézních šestiměsíčních kojenců! Metabolický syndrom možná brzy předčí kouření jako hlavní příčinu srdečních onemocnění po celém světě. Dopady metly metabolického syndromu už se začínají projevovat. V roce 2005 jedna studie ukázala, že navzdory vyšší dostupnosti lékařské péče budou současné děti první generací Američanů, která bude umírat dříve než její předkové. Studie to jednoznačně dala za vinu epidemii obezity. Metabolické poruchy sice jdou ruku v ruce s obezitou, ale na metabolické poruchy umírá až 40 procent lidí s normální hmotností. Na vině je viscerální a jaterní tuk kolem břišních orgánů. A zbavit se viscerálního tuku není tak těžké – je to tuk metabolicky aktivnější a je spousta možností, jak ho zredukovat.

Jak metabolický syndrom vzniká?

Abychom pochopili vznik metabolického syndromu, musíme se vrátit hluboko do naší vývojové linie. Na počátku byli lovci – jedli tuk a bílkoviny a často museli přežívat ze svých tukových zásob. Naše těla byla a jsou dokonale uzpůsobená na spalování tuků, coby zdroje energie. Důkazem jsou například kmeny Masajů v Keni, nebo Inuité z Arktidy, kteří se živí výhradně masem a tuky. Polárník Vilhjalmur Stefansson strávil několik let mezi Inuity, žil převážně z velrybího tuku a uvedl, že nikdy se necítil zdravěji. Jako první si povšiml toho, že Inuité, kteří prakticky nejedí žádné sacharidy, vynikají mimořádně nízkým výskytem rakoviny, srdečních chorob, diabetu a dalších chronických nemocí. Vedle lovců byli též sběrači, kteří se živili potravou získanou ze země. Jedli bílkoviny a sacharidy ve formě ovoce, zeleniny, oříšků a tak dále. Takto v zásadě vypadá veganská strava, kterou praktikuje několik kultur na světě. I tato strava může být dokonale zdravá. Pokud je praktikována správně, může vám zachránit život. Z evolučního hlediska se metabolismus tuků a sacharidů vyvíjel odděleně. Naši předkové byli jen velmi zřídka výhradně buď lovci nebo sběrači, ale obvykle dávali přednost jednomu typu obživy před druhým podle toho, kde žili a jaké bylo roční období. Ale potom, když se lidé naučili zavlažovat a hospodařit, stali jsme se všežravci. Až na malé výjimky jí celá naše společnost tuky a sacharidy zároveň (například maso a brambory). Jak začala být větší hojnost jídla, začali jsme přetěžovat obě strany svých metabolických drah – štěpení tuků i glykolýzu sacharidů. Naše mitochondrie (část buňky, kde dochází k výrobě energie) jsou neúměrně přetěžovány a poškozovány – začínají se vyvíjet chronické metabolické poruchy. Začali jsme jíst pravidelně tuky a sacharidy zároveň, stali se z nás labužníci a gurmáni, a když k tomu ještě přistoupí průmyslově zpracované potraviny, je neštěstí dokonáno – nastupují metabolické poruchy.

Tento článek najdete v Novém Fénixu 4/2016.