KDO NEMÁ AMARANT, JAKO BY NEŽIL

Amarant je taková divná jednoletá tráva. Divná je, protože její velké množství druhů ve velikosti pod kolena až do tří metrů.

KDO NEMÁ AMARANT, JAKO BY NEŽIL

Vzhledem k tomu, že nám dává hlavně semeno, tak je vzhledem zároveň divným obilím. Májové, Aztéci a Inci si amarant velmi oblíbili, protože je nejen nenáročný na nepřemokřené a nepřechlazené pěstitelské podmínky, ale je asi pro člověka nejvýživnější obilovinou vůbec, i když obilovinou vlastně vůbec není. To je od amarantu laskavé, a proto se mu zdvořile říká i laskavec.

Některé amarantní druhy byly pěstovány jako krmivo pro dobytek, další jako zelenina, jiné pro dekorace a hlavní na semeno. Pro indiány bylo jídlo z amarantu prestižní a podávalo se přednostně přednostům a bojovníkům, kterým dávali přednostové v boji přednost. V této souvislosti musím dovysvětlit, že „válečníci“ jsou správně „bojovníci“ po svém neúspěchu se válející různě na válčišti. Proto Španělé dobyvší Jižní Ameriku se vynasnažili upadnout amarant do zapomnění. Přestose poměrně rychle do EU dostal, protože botanici jsou a vždycky byli turisticky akční lid a nepřivézt si něco z nového kontinentu by nejen v té době bylo nemyslitelné až potupné. Tak si přivezli amarant, brambory, rajčata, kukuřici, colu, sifilitidu, tabák, papriku a jiné GMO. Budete-li chtít amarant pěstovat na zahrádce, musíte zprvu trpělivě škubat pár týdnů růčo kolem sazeničky plevel, než se vaše rostlinka zorientuje a plevel i s vámi ze zahrady vypudí. Jakmile si ale amarant na zahrádku zavlečete, tak se ho jen tak snadno nezbavíte, protože je velmi plodný a jeho při sklizni rozsypaná semena ve velikosti makových zrnek mají klíčivost asi pět let. Když se budete snažit amarant trhat jako ostatní plevel, je až nesmrtelným. A už jsme zase u Mayů, protože Mayové byli stejného názoru a nazvali rostlinu po svém „nesmrtelný“, tedy „amarant“.

A když už nesmrtelný, tak tedy nejvíce minerálů a železa zvláště, nejvíce vitamínů a B zvláště, nejvíce bílkovin a lysinu zvláště, nejvíce vlákniny a toxinosavé ze střeva zvláště, nejvíce semínek na rostlině nespočetných, až půl milionu zvláště, nejvíce protirakovinného skvalenu (v oleji až 9 %, tedy 4× víc než v oleji ze žraločích jater) a proticholesterolového zvláště a nejméně lepku v semeniku prospěchu celiatikům a rekonvalescentům zvláště. Někteří mlsní jazykové tvrdí, že chutná moc po kukuřici, ale dá se na to zvyknout (hlad je hlad). Kdo vydrží a zvykne si, vydrží mnohem déle i ve všech svých dalších aktivitách prostých i sprostých. Semena lze nechat naklíčit a jíst naklíčená. Lze je také pražit a pak mají adekvátní praženou lehce oříškovou chuť.

Mouka ze semen neosahuje lepek a je základem mnoha potravin s dietními vlastnostmi pro děti, nemocné, alergiky i celiaky (jak já říkám nejčastěji: celiakiky…), Crohnyky (vlastníky choroby pana Crohna) a rakovináře nejzvláště. Ze semen se lisuje vysoce kvalitní léčivý olej. Povšimněte si plnohodnotnosti rostliny, která obsahuje většinu důležitých nutrientů: olej, škroby a cukry, vlákninu, vitamíny a karoten, bílkoviny, pektin, minerály, soli a kdoví, na jaké mikroelementy jsem zapomněl. Mladé listy jsou vhodné a pro zdraví velmi preventivní jako špenát, lze je usušit na bylinkový čaj, přidávat syrové i sušené do pokrmů, sirupovat – jen o kvašení jsem zatím nic neslyšel. Čerstvé i sušené je lze přidávat i do králíků za účelem vylepšení jejich zdravotního stavu, aby jejich poprava k vašemu nedělnímu obědu nebyla jen euthanázií z milosti. Skvalen, obsažený v amarantu ve značném množství, se nejen podílí na transportu kyslíku z krvinek do tkání, ale chová se zároveň jako vynikající antioxidant. Snižuje překyselení. Uvádí se jeho silný protinádorový vliv, zvláště na pokožku, s vysokou podporou imunity a jaterní detoxikace. Normalizuje krevní tlak, cukr a cholesterol. Snižuje i citlivost na ozáření všeho druhu. Zevně omezuje tvorbu vrásek, zvláčňuje pokožku a dává jí mladický vzhled, zlepšuje ekzémy, plísně, akné, pásový opar, nehty, vlasy. Příznivě působí na cévy, kapiláry i lymfu, včetně podpory imunity. Kdo nemá doma chemickou kosmetickou masku, používá na masky amarant, aby byl hebký a příjemný na omak. Kdesi jsem zaslechl, že je dokonce vhodná jako čaj i proti pomočování dětí. Čaje, extrakty i odvary z amarantu se používají například pro zlepšení krvetvorby, zlepšení práce mozku, také na paměť, únavu, krvácivé stavy, jaterní choroby, stres, srdeční potíže a vysoký krevní tlak, ledvinové potíže a záněty urologického traktu, infekce a záněty všudemožně, rakoviny a podezření na rakoviny, trávicí a střevní problémy, nervy a anorvy (nemáte-li nervy = dvojitý zápor se ruší a máte rvy, tedy anorvy). Pro pití kdykoliv dejte jednu lžíci řezaného sušeného mladého listu nebo nati do půl litru vroucí vody a odstavte čtvrt hodiny spařovat. Tento čaj lze používat i zevně podobně jako kopřivu na oplachování vlasů i k prodrbání vlasové pokožky za účelem zvýšení aktivit růstového a vlasově tvořivého charakteru.

Studený výluh si připravíte vložením tří lžic mladé drcené nati do termosky s půl litrem 45-50 °C teplé vody na 6-8 hodin, za tu dobu se vyluhuje hodně bílkovin vhodných k pití po douškách pro regeneraci revmatických kloubů a jejich vydřených postarších opotřebených chrupavek v kolenou, kyčlích i páteři. Pro přípravu koupele si požněte na záhonu asi půl kilogramu čerstvé nati a nechte ji dvě minuty povařit ve čtyřech litrech vody a následně 20-30 minut spařit. Potom sceďte do vany s vodou přiměřené teploty. Poté vložte ve vanu na půl hodiny své neduživé proporce za účelem získání duživosti, svěžesti, čipernosti a chuti do života. Bude-li ale voda ve vaně příliš teplá a vy v ní příliš dlouho, neočekávejte příliš příchod své duživosti, protože si uvolníte a rozpustíte do oběhu množství usazených odpadků buněk, což se projeví snahou organizmu zalézt do nory, zmizet do klidu a spát, než ten balast játra zdetoxikují. Kdybyste tyto projevy ve vlastním těle rozpoznali, lze tomu zamezit připuštěním studené vody a naštváním se za účelem aktivace produkce adrenalinu, hormonu akce. Až vás z vany vyjmou a osuší, dopřejte si amarantový čaj s přídavkem lžičky Ostropestřecové směsi JK (viz www.dedekkorenar.cz), pro zrychlený detox a údržbu té opravdu nejvíce pravé reklamní svěžesti.

Na silných lisech lze vylisovat z nati amarantu i šťávu, která se dá používat stejně jako čaje, ale mně se zdá být chuťově tříchlapová (dva mě drží a třetí to do mě lije…), značky BIObrrrr. Amarantový olej lze používat na masáže, do mastí, na vaření do 160° C, pro výbornou chuť do salátů, do omáček, polévek, do tvarohu jako náhrada nechutného lněného oleje proti rakovině dle Dr. Budwigové, i jen tak. Pro „jen tak“ je výhodnější si ho vložit do úst asi jednu lžíci a napít se skrz něj nějakého chuťově zajímavého pití. Potom si ho všimnete, až když si případně odříhnete. Jste-li žlučníkáři, doporučuji to zapíjet Zeměžlučovou směsí 12K (viz jako viz výše), jedna lžička do 1-1,5 dcl vody.

Poznamenávám, že amarantový olej lisovaný kovovým lisem za přístupu vzduchu je trochu víc hořký oxidačními a iontovými reakcemi na hranici kovu, oleje a kyslíku za vysokého tlaku, a proto se obvykle rafinuje. Olej získaný extrakcí CO2 má chuť jen lehce a docela akceptovatelně kořenně aromatickou, v polévce, omáčce a podobně neznatelnou, v jogurtu a tvarohu znatelnou. Já si ho beru při snídani jeden lok zvící lžíce do úst a skrz něj se napiju snídaného nápoje nebo si ho dávám do polévky k obědu. Také do vařené rýže, luštěnin, do brambor, do salátů, do tvarohu proti rakovině, když si beru jakékoliv maso a tak nějak i jen tak, když si myslím, že stárnu moc rychle. Chuťově mi amarantový olej připadá lepší než pupalkový a megalepší než lněný nebo brutnákový, jehož je statečnou náhradou i u potíží s prostatami, kdo má, kdo má, kdo má (pro nechápače – potíže, prostatu, amarantový olej).

Kdo nemá amarant, jako by nežil, a tak je vhodno si ho přidávat jako staří indiáni do všeho, abyste byli stále mladí jako staří indiáni a nejzvláště hebké, na omak příjemné, odolné a zdravé staré indiánky. Pak se vám ale může stát, že kolem stovky budete vypadat zmačkaně jako přestárlé indiánky (v moravském nářečí trefně: staré rašple).

V takovém případě už vás ale nebude možno porovnat s amarant neužívajícími kvůli jejich vyhynutí. A jak pravím jako aplikovaná socialistická reklama: „S amarantem na věčné časy!“ Poznamenávám, že rostlina amarant nemá nic společného s přídatnou látkou E123 Amarant – potravinářská červeň, u níž předpokládají karcinogenní účinky.

Text: Břetislav Nový, bylinář a dědek kořenář www.dedekkorenar.cz, v.160408