Bystřicko – Tajemný kraj, kde budete úplně sami
V okolí Bystřice nad Pernštejnem na Vysočině nepotkáte během turistického výletu ani živáčka. Místní krajina přitom nabízí mnoho tajuplných míst se zajímavou historií.
Magnetem může být kamenný kostelík ve Vítochově zasvěcený archandělu Michaelovi, pod kterým se našla kostra středověkého muže vysokého 210 cm! Nádhernou energii mají místa, kde rostou staleté památné stromy a při toulkách po opuštěných turistických trasách můžete hledat smírčí kameny.
Kostel ve Vítochově je na první pohled něčím zvláštní. Vypadá totiž jako malá kamenná tvrz. Obklopený vysokou zdí s márnicí na návrší nad vesnicí vzbuzuje respekt. Při archeologických výzkumech zde bylo nalezeno pohanské pohřebiště a pak několik koster z dob, kdy se pohřbívalo přímo v kostelích. Zajímavostí je, že jedna z nich měřila 210 centimetrů, což je na středověk neobvyklé. Legenda se váže i k památným borovicím, které rostou v okolí kostela neustále pod nápory větru. Ten je ošlehal tak, že jejich větve vypadají spíš jako kořeny. A to právě říká stará pověst. Podle ní měl sv. Metoděj panu Dětochovi určit, že má kostelík vystavět na místě, kde se zazelenají borovice zasazené korunou do země. On je vysadil vedle pohanské sochy nad Vítochovem a přesto se brzy kořeny olistily. Díky tomu tu prý dodnes máme křesťanskou svatyni.
Opravdovým skvostem mezi památnými stromy na Bystřicku je Pernštejnský tis v Nedvědici. Je starý 1000 let! Podle pověsti strom vzrostl z holi křižáckého vojína, kterou si přinesl z daleké Palestiny. Do kraje přišel, když robotníci začínali stavět hrad Pernštejn. Pochyboval, že mohutnou stavbu vůbec dokončí a jako gesto zabodl suchou hůl do země se slovy: „Vyroste-li z ní strom, tenkrát uvěřím, že se vám dílo podaří!“ Hůl však obrazila, zapustila kořeny do skalnaté půdy a vyrostl z ní statný tis. Pověst dále praví, že jakmile strom zahyne, bude konec i se slavným mramorovým hradem. Za pozornost stojí i 450 let starý dub v Prosetíně. Ten pamatuje i pohnuté doby protireformace v českých zemích. Jeho koruna musela ustoupit místnímu kostelu, a tak má strom zvláštní tvar.
Tajuplnou atmosféru nabízejí místa, kde u cest najdou turisté smírčí kameny. Ty se obvykle nechávaly na místech, kde došlo k nějaké tragické událost. V Sejřku se prý vzájemně zavraždily nůžkami dvě střihačky ovcí. Důvodem byla žárlivost a boj o ženicha. Boj o lásku hrál hlavní roli i v pověsti o smírčím kameni v Bukově. V tomto příběhu se o krásnou dívku utkali dva urození páni. Když už to vypadalo, že jeden z nich zvítězí, druhý ho lstivě zavraždil. Ze souboje ale vítězně nevyšel. Rozezlelo to natolik místní ženy, že ho utloukly motykami. Ve Strážku zase kámen připomíná tragickou smrt tesaře, kterého omámila vůně lípy při opravě střechy místního kostela tak, že se zřítil k jejím kořenům.
Okolí Bystřice je rájem pro bylináře. Zdejší čistá příroda a louky na kopcích nabízejí nekonečné příležitosti ke sběru bylin při putování krajinou. Podle citlivějších osob jsou pak některá místa doslova léčivá. Marie Holečková ve své knize Léčivá místa Vysočiny takto popisuje třeba skálu Prosička nad Jimramovem. Vyhlídek, paloučků a skalek, kde můžete spočinout v meditaci najdete na Bystřicku ale určitě mnohem více!
Mgr.Pavel Pichler /Travelbakers.cz Pichlerpavel.cz Naboso.org Extremfood.cz/