Část třetí: Energetická místa a jejich energie – SVATÝ JAN POS SKALOU
Ve hvozdech karlštejnských lesů, v srdci Českého krasu, na půli cesty mezi Berounem a Karlštejnem, leží vesnice, která se přibližně od devátého století „zove“ Svatý Jan pod Skalou.
Jan Betko 
Rozprostírá se v malebném údolí, nad kterým se vypíná monumentální vápencová skalní stěna do výše
úctyhodných 210 metrů. Jedná se o největší krasový kaňon v Čechách, z jehož centra vystupuje komplex svatojánského kláštera a kostela sv. Jana Křtitele s jeskyní sv. Ivana. Jde o největší travertinovou jeskyni
ve střední Evropě i přesto, že její část byla v minulosti odtěžena. Právě tudy vede první turistická stezka v Čechách a místo je ihned po Karlštejnu tím nejnavštěvovanějším v Českém krasu.
Místo nese název po prvním českém poutníkovi sv. Ivanovi, který se v jeskyni s příchodem křesťanství usadil. Byl synem chorvatského šlechtice, jenž se vydal do část třetí Čech obracet místní pohany na novou víru,
pro niž horlivě vzplanul. Chorvatsky Jan se řekne Ivan, odtud tedy název místa. Derou se zde na povrch nejsilnější a nejvydatnější prameny Českého krasu.
Nejznámějším je Pramen Ivan, vyvěrající z mohutného travertinového masivu do studánky sv. Ivana. Již Slované a Keltové si zde posvátně nabírali tuto alkalickou vápenatosyřičitou minerální vodu obsahující větší
množství lithia. Zejména Slované velmi uctívali vodní živel, a jejich obřady a rituály u studánek se na našem území konaly ještě ve 12. století.
Poustevník Ivan byl nakonec místními zabit. Legenda praví, že sv. Ivan byl ukamenován pohanskými pastýři poté, co se vrátil z návštěvy knížete Bořivoje, který sídlil na nedalekém Tetíně. Pověst se již nezmiňuje ani o osudu oněch pastýřů ani o tom, že by Bořivoj držel za Ivana nějakou tryznu. Byl první český křesťanský
panovník, který, jak se zdá, byl křesťan spíše politický nežli praktikující…
Celý článek si můžete přečíst v červnovém vydání časopisu Nový Fénix
Text a foto: Jan, www.homosignum.cz
