Cesta do hlubin ženské duše

Setkaly jsme se až napotřetí, neboť program Karaimi, léčitelky duší a kněžky země, zasvěcující do tajů ženského mystéria, je doslova naditý akcemi, semináři a cestami do zahraničí. Karaimi je moderní žena propojující běžný život s duchovní realitou. Úvodem jsme hned probraly mnoho plánů Karaimi do budoucna, a to včetně pořádání originálních poutavých koncertů s léčivými meditacemi. Ale pak jsme se pustily, s vervou ženám vlastní, cestou do hlubin ženské duše.

Karaimi, někdy naše životní cesta začíná pozvolna, nenápadně nás okolnosti směřují k naší činnosti a pracovnímu a osobnímu naplnění. Nicméně vždy si vybavujeme určité spouštěcí momenty. Jaký byl ten váš?

Pro mne je zcela zásadní moment, když člověk plně uvěří tomu, co skutečně dělá a čím žije. Poznání toho, co je pro něj tím opravdovým, musí člověk přijmout jako kompletní poslání. Je to pak úplně jiný život, než jen chodit do práce. Vaše práce se pak totiž stává nejen povoláním, ale i velikou službou pro okolí.

Pokud bychom si povídaly o meznících ve vaší minulosti, vybavíte si něco konkrétního?

Zlomovým okamžikem a restartem v mém životě byla klinická smrt. Dotkla jsem se nejhlubšího bodu nula. Bodu samého počátku. Setkala jsem se se smrtí a se sebou samou. Bylo mi pak jasné, že vše, co se odehrálo, mělo nějaký důvod. A zásadní v tom zážitku pro mě bylo, že jsem se setkala s mou babičkou, která rok před tím umřela, a která v okamžiku, kdy jsem se opravdu již chystala úplně se vzdálit, mě poslala zpět. Ten zážitek je nepopsatelný. Ten moment, kdy jdete prostorem největší lásky a blaženosti, jakou člověk nedokáže v životě možná zažít. Opravdu nemám slov pro krásu, která tam je. Po této zkušenosti jsem se přestala bát smrti a jistota žít život beze strachu ve mně postupně roste dále. Po zážitku jsem byla jako dítě, co se učí znovu chodit, byla jsem fyzicky velmi slabá a pomalu jsem začínala fungovat po novém. Pak jsem připravila svůj první seminář a od té doby jsem se už nezastavila, můj proces probuzení neskončil během okamžiku, ale probíhá neustále dál…

Celý rozhovor si můžete přečíst v Novém Fénixu 3/2018.

Text: Daniela Fuxová, foto: archiv Karaimi