FENOMÉN BREATHARIÁNSTVÍ

Rozhovor s léčitelkou Ing. Monikou Kunovskou, práničkou a cvičitelkou čchi-kungu.

FENOMÉN BREATHARIÁNSTVÍ

Text: Hana Poltikovičová, publicistka, foto: Lucie Maršíková

 

Překračuje vlastní limity a inspiruje ostatní. Nabízí možnosti jak vyléčit a osvobodit sám sebe i jak pracovat ve prospěch celku. Patří k těm odvážným, kteří přinášejí svědectví, že lze žít i bez fyzické stravy.

Monika čelí postojům těch, pro které je nepřijímání fyzické potravy nemyslitelné, kteří hodnotí breathariánství čistě ze svého způsobu uvažování, z reality a ze systému zákonitostí, ve kterých byli vychováni, vzděláni, a které přijali za vlastní.

Dotýkání se tak základní lidské otázky, jako je konzumace či nekonzumace hrubohmotné potravy, spoustu z nás na nejrůznějších úrovních iracionálně pobuřuje a irituje. Abychom energetický způsob existence či vyživování pochopili, musíme nahlédnout na realitu jinak.

Své zkušenosti Monika Kunovská sdílí na různých přednáškách a seminářích. Nikoho nenabádá, aby dělal to, co ona. Jen ukazuje, že to jde, a skutečným zájemcům pomáhá proniknout do onoho jak.

/…/

Proč ses rozhodla stravovat čistě energeticky?

Přišlo mi to přirozené a hlavně jsem cítila, že to je prostě ono, co moje duše chce. Věděla jsem, že je to způsob, kterým chci existovat, a že mě to bytostně baví. Je to druh svobody, který si přeji. Už jako dítě mě rodiče nutili do jídla, i když jsem necítila potřebu jíst. Fyzické stravování mě vlastně spíš obtěžuje a není mi příjemné. Shodou okolností jsem nahlédla do různých svých existencí a viděla, že jsem už dva tři minulé životy fyzickou stravu nejedla. Vnímala jsem se například jako mnich – breatharián, co sedí a rozjímá na skále.

 

Jak probíhal Monikin přechod na čistě energetické vyživování, co bylo pro ni vůbec nejtěžší a proč se lidem přejít na pránickou stravu tak často nepodaří si přečtěte v čísle 9/2019.