LEPEK – PODVOD STOLETÍ A SKVĚLÝ BYZNYS

Příběh, který vyvolal rozruch
Tento výzkum navazoval na experiment, který v roce 2011 podnikl Peter Gibson v laboratoři  na Monashské univerzitě v Austrálii. Tehdy sice malá, ale vědecky významná studie zjistila, že strava obsahující lepek může u lidí trpících celiakií (známé autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku) vyvolat potíže s trávením.

Lepek je bílkovina, která se nachází v pšenici, ječmeni, žitu  a dalších obilninách. Pečivu dodává jeho měkkost a vláčnost a často se používá jako náhrada masa. Pokud jste už někdy jedli „pšeničné maso“ nebo seitan, tak to byl právě on.                                                                                                                                                                                    Lepek, respektive jeho nepřítomnost, je dnes velký byznys. Až 30% lidí chce konzumovat méně lepku. Odhaduje se, že jen v USA se za produkty bez lepku vydá ročně 15 miliard dolarů. Experti odhadují, že asi jen 1 % obyvatel na Slovensku trpí celiakií. Ale bezlepkové potraviny si zde kupuje cca 18 % lidí.
Pokud se však lepek vyskytuje v každé běžné potravině, Gibson nebyl se svým zjištěním spokojený. Chtěl vědět, proč lepek vyvolává u lidí alergické reakce a jestli v tom nehrají roli i některé další faktory. Rozhodl se proto pro extrémně rigidní vědecký experiment, na který by běžné nutriční studie nepřistoupily. Vybral si 27 testovaných osob, které se samy identifikovaly jako jedinci citliví na lepek.

Jak to všechno probíhalo
Jak se uvádí na blogu Real Clear Science Newton, experiment probíhal následovně.
Testovaným osobám se podávala různá jídla. Ze stravy byly vyloučeny veškeré spouštěče alergických reakcí včetně laktózy z mléčných produktů a některých konzervačních látek (benzoáty, propionáty, siřičitany, dusitany, obtížně vstřebatelné sacharidy s krátkými řetězci, známé pod zkratkou FODMAPs). V průběhu devíti dnů byly dotyčným odebírány vzorky moči a stolice. Gibson nechtěl ponechat nic náhodě.
Testovaným osobám se nejprve podávala strava s vysokým obsahem lepku, následně se sníženým a nakonec nulovým obsahem (placebo). Nikdo z účastníků experimentu netušil, který typ stravy právě konzumuje.

Co potvrdily výsledky
Všichni testovaní vykazovali do určité míry bolesti, nevolnost, nadýmání a plynatost. A to bez ohledu na to, jestli jejich strava obsahovala lepek, či ne! „Ve srovnání s naší první studií… jsme nedokázali najít absolutně žádnou specifickou odezvu na lepek,“ uvádí Gibson ve své zprávě. Další, třetí a ještě rozsáhlejší studie publikovaná v roce 2015 zjištěná fakta znovu potvrdila.
Zdá se tedy, že jde o tzv. nocebo efekt. To znamená, že lidé, kteří sami sebe identifikovali jako citlivé na lepek, očekávají, že se po konzumaci stravy obsahující lepek budou cítit hůř. A v konečném důsledku se tak skutečně cítit budou. Kromě toho tito lidé bývají i mnohem vnímavější a citlivější ke svému trávení a častěji se pozorují. Dalším vysvětlením může být, že jejich trávicí potíže způsobují výše zmíněné FODMAPs, což si dotyční mylně vykládají jako zvýšenou citlivost na lepek. Tyto látky se totiž vyskytují ve stejných potravinách, které obsahují i lepek. To ovšem stále nevysvětluje skutečnost, proč negativně reagovali i lidé, kteří nekonzumovali žádné z uvedených alergenů. A tak jsme opět u nocebo efektu, kdy hlavní příčinou potíží bývá naše vlastní psychika.

Patříte i vy mezi lidi, kteří netrpí celiakií, ale lepku se přesto vyhýbají? Nemusíte! Klidně si s přivoňte k čerstvému chlebu a s chutí se do něj zakousněte.

Tak jednoduché to však zas tak není…                                                                                                             

Tento výzkum vlastně říká, že si lidé potíže se zažíváním vymýšlejí. Těm, kteří trpí lepkovou intolerancí, nedoporučuji konzumovat bez rozmyslu pečivo ve velkém. Od zažívacích potíží typu plynatost, křeče, bolesti břicha nebo pálení žáhy se jejich problémy mohou vystupňovat až ke vzplanutí alergických kožních reakcí ve formě svědivého exantému. Tyto problémy si celiaci snad také vymýšlejí? Ne, oni potíže skutečně mají, ale zcela jiného rázu. Všichni tito lidé totiž trpí kvůli běžnému prvoku, bičíkovci Giardia intestinalis. Tento prvok je tak rozšířený proto, že je v přírodě velmi hojný a může se objevit i v obyčejné pitné vodě (viz www.medicelo.cz  – článek Prvoci v pitné vodě).                                                                   Fakt, že nám tento parazit může téct doma v kuchyni z kohoutku, je už oficiálně prokázán mikrobiology. Po ročních testech pitné vody napříč republikou, které pomáhali provádět všichni členové naší skupiny, můžeme odhadnout, že zhruba v 70 % našich domácností se tento prvok v pitné vodě vyskytuje.

A nemusí jít jen o jednoho prvoka, ve vodě se může vyskytovat prvoků několik, a také bakterie a další nežádoucí látky. Ne všichni jsou na ně citliví, ale počet lidí citlivých na prvoky roste. Někdo na ně reaguje zažívacími potížemi, jiný ekzémem. Atopický ekzém má jako hlavního spouštěče opět prvoka Giardia intestinalis.

Proč v jedné a té samé domácnosti žijí vedle sebe lidé, kteří mohou stejnou vodu bez problémů pít, a jiní, kteří mají průjmy, bolesti nebo ekzém i po malém loku? Lidé, kteří jsou choulostiví k bičíkovcům a prvokům obecně, mají většinou více souběžných infekcí, nebo nějaké infekce zažívacího traktu už prodělali (E. coli, Salmonella, EBV, žloutenky, helicobacter, campylobacter a další). Znám i případy, kdy celiakii spustilo očkování.

Často jsou to také lidé, kteří jsou vystaveni prvokové zátěži dlouhodobě, i od narození, kdy ještě jejich imunitní systém nebyl plně rozvinut, a dnes je jejich imunitní obrana již vyčerpána.

Parazit vydrží víc než člověk

Co uděláte, když budete chtít, aby vám dobře vykynul kvásek? Ke kvasnicím přidáte vlažné mléko, cukr a mouku – pochopitelně s lepkem. Kvasnice to milují a rychle rostou. A s bičíkovci je to stejné. Dali jste jim skvělou potravu k množení. Milují cukr, mléko, mouku. Lidé to vypozorovali a odvodili z toho laktózovou a lepkovou intoleranci, snaží se vyhýbat těmto potravinám i cukru. Jak jste se dočetli, ani strava bez lepku neměla na pokusnou skupinu ozdravující vliv, a to proto, že prvok přežije i na chudší stravě, dokud žijeme my. Sám od sebe nás neopustí, není sebevrah. Jen šestitýdenní hladovka by snad vyhubila celou kolonii, ale k tomu se málokdo odhodlá, a zcela zaručené to není. Kratší hladovka způsobí, že část prvoků sice uhyne z nedostatku potravy, ale jakmile začnete zase normálně jíst, přeživší jedinci to dohoní a rozmnoží se. Ruské přísloví říká: ,,Parazit vydrží více než člověk“. Samozřejmě, když mu podstrojujeme, rychleji se množí a obsazuje další území. Jeho metabolity jsou pro nás toxické a snažíme se jich zbavovat, kudy to jde – stolicí, kůží.

Proč se na to dosud nepřišlo? Kultivovat prvoky je obtížné, sondy do žaludku nebo duodena jsou nepříjemné a často nevýtěžné, prvok je choulostivý na vnější podmínky a brzo hyne, je potřeba kvalitní mikroskop, zkušený laborant, vzorky musí být zkoumány co nejdříve po odběru. O prvocích se lékaři neučí, při vyšetřeních na ně nepomýšlí a laborant provede jen ty testy, které mu byly zadány a za které dostane zaplaceno. A proč by pojišťovny proplácely testy na prvoka, o kterém běžně neslýcháme?

Řešením je kvalitní UV-filtr

Téma je to mezi odborníky ještě poměrně ,,mladé“, takže zatím ani nejsou zpracovány normy na povolené množství prvoků, které smí vodárna pustit do vodovodního řadu, i když vodárenští pracovníci o tomto nebezpečí ví.

Léčba celiakie je poměrně jednoduchá. Pokud by šlo jen o prvoka Giardia intestinalis, stačí na to u nás registrovaný levný Entizol a léčba je desetidenní. Jsou-li ve vaší pitné vodě ještě jiné druhy, potřebujete i další lék, většinou také poměrně levný, na dalších deset dní.

Proto souhlasím s autorem článku, že bezlepková dieta, bezlepkové potraviny a léky na odbourání lepku, včetně INFORMATIK!!!, jsou jeden velký podvod a jsou úplně zbytečné.

Tohle zní až příliš snadno pro lidi, kteří pracně shánějí bezlepkové pečivo, museli se naučit péct doma a mají obavy cestovat nebo pouštět potomka-celiaka na dětský tábor. To je snad nějaká pohádka? V tom bude nějaký háček!

Ano, jeden háček to má, a to je nutnost pořízení kvalitního UV-filtru do vaší domácnosti. UV filtr je schopen ty prvoky, které nezlikviduje vodárna, spolehlivě zahubit. Čas od času potřebuje kontrolu. Pořízení UV-filtru je trochu dražší záležitost, v průměru vyjde na deset tisíc korun, ale když uvážíte, kolik jste už vydali za léky, doplňky stravy a potraviny bez lepku, domnívám se, že je to zanedbatelná částka. Necelý měsíc detoxu a kvalitní pitná voda vám může změnit život.

Foto: Pixabay.com