MYSTERIOZNÍ KALICH

Dokonce se najdou vyjádření, že se jedná o objekt mimo lidské vnímání. Za II. světové války jej hledal i šéf SS Heinrich Himmler. Věřil, že jeho mystická síla pomůže Německu vyhrát válku. Podle pramenů ze 7. století vtrhli v roce 614 do Jeruzaléma Peršané. Vojsko bránící město bylo poraženo. Za oběť padly i četné kostely. Relikvii se podařilo spolu s jinými cennostmi uklidit v dřevěné truhle, údajně do Egypta. Peršané jsou v roce 616 v egyptské Alexandrii. Grál putuje starou karavanní cestou do Kartága, lodí do španělské Cartageni a později do Toleda, kde byl obsah truhel rozdělen pro jednotlivé kostely. Tak to alespoň ve 12. století vylíčil biskup Pelagiňa z Ovieda. A může mít dokonce pravdu. Když Maurové přepadli Španělsko, zachraňovaly se relikvie právě v dřevěných truhlách, a schovávaly je v Camora Santo v katedrále v Oviedu. Protože grál zmizel v Jeruzalémě při vpádu Peršanů a objevil se ve 12. století na severu Španělska, lze předpokládat, že putoval stejnou cestou jako ostatní relikvie. Cesta kalicha v Oviedu končí.

SVATÝ GRÁL

Kalich z Poslední večeře Páně, všeobecně nazývaný jako Svatý grál, je vystavován v katedrále ve Valencii. Jak se do Valencie dostal? V Markově evangeliu lze číst, že Poslední večeře se konala v době pesachu, nejvýznamnějšího židovského svátku. Pro tento účel byly používány drahé nádoby, které se nechaly dokonale omýt. Dřevo nebylo bez dírek, nejvhodnější byl kámen, drahý kámen, jedním slovem luxusní nádobí. Je známo, že Ježíš odmítal luxus, ale Poslední večeře se konala v domě movitého majitele sálu. Proto se nelze podivovat nad tím, že nápoje byly servírovány v nádobách z achátu. Ta, které se dotýkal Ježíš a pravděpodobně i apoštolové, se stala pozdějším svatým grálem. Janice Bennett, badatelka z USA, sledovala cestu na základě studia dokumentů v archivech knihoven a klášterů a dospěla k závěru, že do Říma jej přinesl jako pozoruhodnou relikvii apoštol Petr, který se stal prvním papežem katolické církve a používal jej při církevním obřadu. Dalších 200 let došlo Římě k pronásledování křesťanů a úřadujícímu papeži se přes jáhna Laurentiuse a jeho přátele podařilo jej uschovat ve španělském městě Huesca. V důsledku nepokojů v zemi se o grálu nemluvilo, a až v roce 1037 s ním byla v klášteře San Juan de la Peňa, ve Španělsku poprvé latinsky celebrována mše. Jeho další stopa byla vysledována v roce 1499 v Zaragoze a přes vládce Zaragozy se grál dostal do Valencie, kde jej věřící i turisté mohou s přestávkami shlédnout i dnes.

Text: Petr Vokáč, foto: pixabay.com