O CESTÁCH K SOBĚ I. DÍL – ROZHOVOR S ALŽBĚTOU ŠORFOVOU

Terapeutka, lektorka, poradkyně a konzultantka, osobitá tvůrkyně mnoha projektů na poli vzdělávání a komunikace s veřejností v oblastech spirituálních témat upoutá opravdu každého. A protože se aktuální číslo Fénixu věnuje hvězdám, planetám a vlivům z jiných světů, je jednou z nejpovolanějších nám dané téma přiblížit. A to, prostřednictvím úžasného povídání o její cestě k sobě samé.

Kdy jsi vlastně poprvé začala vnímat a vidět svět kolem nás „tak trochu jinak“?

Začalo to zhruba před pětadvaceti lety. Tenkrát jsem tancovala jazzový a estetický tanec a byla odkázaná na řeč mého těla a improvizaci. Díky té improvizaci, kdy člověk a tělo reaguje na tu hudbu, jsem pochopila, že máme v sobě něco více, než jen ústrojí a orgány. Při každé té improvizaci se ve mně začalo něco dít, nad čím jsem já neměla kontrolu. Moje vědomí neznalo ty pohnutky, ty invence, které přicházely zevnitř. A já začala chápat, že v tom těle je něco daleko více, než duše a různé obsahy prožitků z dávno minulých životů a časů. I když jsem tehdy byla mladá, tak například u tematických improvizací, třeba smutku, jsem se tak divila, kde se bere ten smutek, když jsem mladá a radovala jsem se. To byly ty první krůčky, první objevy v sobě, že máme v sobě něco více, než jenom vědomí a tělo.

Měla jsi už tehdy pocit, že máš kontakt s někým, kdo tě vede? Nějaká síla?

Určitě. Ale zevnitř, že něco zevnitř mě vede. Nějaké obsahy, co v sobě mám, které mě vědomě mají pod kontrolou, a já o nich vědomě nevím.

Jakou to mělo návaznost a pokračování?

Odjela jsem studovat do zahraničí a nějakým způsobem jsem objevovala dále, co je vevnitř a chtěla tomu porozumět. Pustila jsem se do numerologie, astrologie, a pak přišlo seznámení se Mistrem. Vyprávěla mi o něm známá, že je to úžasný člověk, jak je neuvěřitelně moudrý. A to už jsem byla lapená v té obrovské energii zvědavosti. Dlouho jsem to nevydržela a chtěla jsem se tam za ním podívat, chtěla jsem ho poznat, ale ona mi říkala, že je to hodně vysoký Mistr a že je jen pro povolané. Nedala jsem si to vymluvit, vydala jsem se k němu. Tehdy si mě tak nějak jakoby naskenoval. Nabídl mi, že se mnou udělá něco, o čem ani nemám představy, ale že mi to moc prospěje.

Byla to snad forma zasvěcení?

Ano, on mě zasvětil, otevřel mi duši. Celý ten proces trval asi tak hodinu. A byla jsem do hodiny jasnovidná a jasnocitná. Měla jsem nejdříve neuvěřitelně silné vjemy, to bylo něco neuvěřitelného, těžko se to dá popsat. Ale dlouho to netrvalo, já jsem potom zjistila, že se s tím nedokážu vyrovnat, protože jsem vnímala informace ze všech možných stran, z lidí jsem mohla načítat si, co jsem potřebovala, či nepotřebovala. Cokoliv co prostě šlo, jsem si mohla z prostoru přečíst, vnímala jsem frekvenční vlny rádií, vlny. Teď je to dvacet jedna let nazpátek. Všecko, co se kolem mě dělo, jsem vnímala a můj mozek to nestačil zpracovat. A tak jsem se rozhodla, že to bylo silné poznání, pro mě. Pochopila jsem, viděla jsem do systému, viděla jsem, jak my lidé tady fungujeme, a proč tak fungujeme, viděla jsem i do sebe, vnímala jsem a chápala jsem, že já jsem ta duše a ta duše je v tom těle a pochopila jsem principy duchovní vedení, a že to máme všichni takhle. Takže to bylo takové rychlé prozření, které mě v první dny přineslo nesmírné obohacení a pochopení. Ale potom jsem zjistila, že s tím nedokážu žít. A tak jsem si požádala, aby mě zase zavřel, ale on mi řekl, že ne. Řekl: „ Já vím, kdo jsi, tak to prostě musíš zvládnout sama.“ Tak jsem si musela samozřejmě sama poradit. A začala jsem se uzemňovat, to snad byl pro mě nejtěžší úkol v životě, protože jsem neměla žádné manuály, musela jsem jenom čerpat z vědění, které jsem v sobě měla. Nicméně jsem pochopila, což bylo pro mě to nejdůležitější v životě. Všechno vědění máme v sobě. Jako ostatní jsem tu na planetě Zemi byla stokrát, možná tisíckrát a prošla všemi možnými životy. Všechno mám v sobě, stačí jen po tom sáhnout. Toto se učím dodneška, že sama sobě jsem nejblíže a že sama si mohu pomoci.

Říká se tomu uvěřit ve svůj vlastní potenciál? Nebo něco podobného?

Přesně, ano. Uvěřit v Sílu, v Moudrost a Vědění. Ne víru, ale vědění. On to udělal pro mě a udělal to nejzásadnější. Do dneška si vždycky říkám: „Alžbětko, ať se děje cokoliv, vždycky se tě zastanu, pomůžu Ti, zastanu se tě, já tě prostě nedám“. A toto mi pomáhá a vlastně to mi nejvíce pomohlo v tom, nikdy nebýt na nikom závislá. Potkala jsem úžasné tři životní mistry, ale vždycky jsem se jen nechala inspirovat, motivovat a pak jsem šla dál. Vlastně to byl takový první krok do vnitřní svobody. Ještě se mi nikdy nestalo, že bych propadla do jakékoliv závislosti.

Je to takové to setkání s tím nejhlubším vnitřním já?

Ano, potkala jsem svoje vnitřní dítě, svoji duši a svého ducha.

A co tvé vnímání jiných bytostí a těch entit?

Užíváním vnímání otevřeného třetího oka vnímám své okolí zvětšeně či zesíleně. Vnímám okolo sebe spoustu entit. Některých jsem se až děsila a hrozila, co všechno je tady s námi. Některé jiné mě však inspirovali, a dělali mi radost. Byli různí, malé i velké světelné bytosti. Je tady všechno a je to jako mezi lidmi. Jsou tady dobří i zlí lidé. Tak je to i s bytostmi, kteří mezi námi žijí, od malých lesních víl, skřítků, elfů až po různé mimozemské bytosti. Leckdo si s tím nedokáže poradit, neboť některé bytosti tady jsou velmi temné. A jakmile zjistí, že člověk o něm ví, tak na něj hned reaguje. A to je náročné, neboť oni jsou tady i od toho, aby z nás brali energii.

Na svých přednáškách jsi zprostředkovávala možnost napojení se na andělské bytosti na archanděly a na možnost posílit se, očistit a ochránit se. Jak to tedy vlastně je?

Funguje to tak, že člověk vědomě poprosí o kontakt s nějakou světelnou bytostí a ten kontakt zprostředkuje jeho duchovní vedení. To je práce jeho duchovního já, ať je to práce vyššího já, nebo jsou to ještě vyšší bytosti, jako duchovní průvodci, další drobnější bytosti, jako jsou andělé strážní. On vlastně vyšle myšlenku nahoru, jeho duchovní vedení to odchytí, redistribuje, pošle to dál, na ta správná místa. A záleží i na jeho karmě a na duchovním vedení, jak je vyspělé, a jaké je propojení s ním a jeho vědomím a kam ho ho vědomí smí, nebo nesmí napojit.

Působí také „věř a stane se“? Je pak onen průnik do paralelních světů možný?

Určitě, člověk se pak stává i „čistším“ při propojení nahoru. Má čistší čakry. A o co má menší ego, o to má snadnější napojení na daleko vyšší světy. Je to vše na člověku, na jeho vědomí. A je to i o jeho duchovních průvodcích a o jeho duchovním vedení. Neboť plné duchovní bytosti mají silné duchovní vedení a ty jsou schopny propojit ho do neuvěřitelných světů.

A podařilo se ti zprostředkovat lidem na tvých meditacích a přednáškách to propojení na vyšší světy?

Ano, nechala jsem se rovněž do toho propojování na světelné bytosti zasvětit, například do shambaly, do světelných propojení s archandělem Michaelem a Metatronem. A jak to působí? Průvodce pomáhá vytvořit silnější napojení neboli kanál na ty bytosti a to se předává dál.

Říká se, že na Zemi jsou mezi námi bytosti z jiných planet, jak tomu rozumět?

Ono totiž tady je už několik druhů mimozemšťanů. A úplně největší paradox je, že skoro všichni lidé odněkud jsou. Tedy, ty duše v lidech jsou vždy odněkud. Tady se rodí pouze těla, fyzická těla a nikoliv duše. Tady jsou totiž nízké vibrace a tady je svět hmoty a v 3D se nerodí světelné bytosti. Tudíž všichni tady jsme mimozemšťané a jsme dněkud, jestliže duše je odněkud. To je základní realita. Já také nejsem odsud. Ale taky jde i o to, že jsou tu bytosti, které mají svá těla a bytosti, jenž je nemají. Čili jsou jemnohmotní. Ale lidé ve fyzických tělech je neuvidí. Jejich zrak je nastaven na 3D vibrace, maximálně na 4D. Oni se pohybují výše od 4D vibrací, to jest od 4-5-6D. Někdo je může vnímat. Citliví lidé je vnímají a ti nejcitlivější s nimi komunikují. A teď záleží na tom, jací jsou. Neboť i oni jsou nejen světelní a čistí, ale jsou taky průměrní, mezi plus a minus držící se ve středu. Ale jsou i temní. Ale naštěstí v rámci transformace těch temných tady ubývá. Prostě je to vyšší plán, že se planeta má vyčistit, odvirovat, a tudíž jejichž vliv a moc postupně ubývá.

A tyto různé bytosti na nás mohou mít vliv?

Ano, děje se to. A záleží na člověku, jak je na to naladěný a vnímavý. Někdy mohou mít i vliv i zemřelí rodinní příslušníci, někdy zas různí andělé, jindy světelné bytosti z jejich úrovní, to je z nějaké planety, ze které pochází. A když je člověk zarytý materialista, nemá žádné duchovní vedení a žije si tady svůj průměrný život, může mít také vedení úplně opačné než to světelné. A že ho vede někdo jiný, kdo z něj čerpá hodně energie, o tom ani neví.

A co může člověk podniknout na svoji ochranu? Jak se vymanit z takového negativního vlivu?

Ten vliv může být způsoben totiž i karmicky. Žijeme si relativně spokojeným životem a pak se nám prostě otevře podvědomí a my si máme odžít něco, co se kdysi dávno dělo. Čili nějakou zkušenost, která není vyčištěná a je nevyřešená. Ale může se stát, že nám do života vstoupí vlivy, temné vlivy, které se nám samozřejmě nelíbí, které cítíme a které jsou na obtíž a teď samozřejmě je ideální řešit to s někým, kdo to vidí a rozumí tomu. A který je schopen pomoci nám s tou naší karmickou zátěží. Většinou když se zničehonic objeví takový nějaký vliv, že se cítíme být manipulováni, ať nějakou nepřirozenou bytostí, nebo nějakou bytostí zprostředkovaně člověkem, který manipuluje. Tak je dobrý pátrat po tom, odkud to přišlo a jak to zpracovat a vyřešit, neboť nás to stojí hodně energie. Někdy ty vlivy nejsou na karmické bázi. Prostě se jen dostaneme do prostředí, které je extrémně temné, kde je někdo, přes kterého jdou temné síly, zjistí, že máme dobrou energii a tu z nás čerpá. Dokud si toho nevšimneme a nezačneme s tím něco dělat. Shrnutí je, že pokaždé je dobré s tím něco dělat.

Kdo nám s tím může pomoci? Dříve lidé žádali o pomoc světce a prosili Boha. A co nyní?

Období, ve kterém právě teď žijeme, nás nutí, abychom šli blíže k sobě. Poznali sami sebe, abychom nebyli jenom závislí, kdo co řekne. Abychom se naučili používat i vlastní zdroje, jako je duše a vlastní duch.

Měli bychom se nyní více obracet do svého nitra a pomáhat si jak můžeme sami?

Ano, ano. Co se vlastně po nás chce? Chce se, aby lidstvo dospělo, aby se z těch dětí stali dospělí. Aby přestali hledat kolem sebe tatínka a tu maminku, kteří je povedou a podpoří, ale aby našli sami sebe. Aby se sami osvobodili a byli svobodní. Aby nalezli svoji sílu, svůj potenciál. A to je přímo v plánu, ve vyšším plánu pro lidstvo, ve vyšším projektu pro zemi. Změnit kvalitu na Zemi, aby lidstvo vyspělo.

Pokračování příště

Text: Daniela Fuxová