Olejovo-bílkovinová strava je receptem na zdraví dr. Johanna Budwig

Koncept olejovo-bílkovinové stravy Dr. Budwig je jednoduchý, ucelený systém, který se věnuje nejenom stravování, ale všem složkám každodenního života. Přitom je docela nenáročný a při troše cviku se dodržuje velice snadno a bez větší námahy. Je však třeba držet se vždy originálu a nic neměnit. Jen tak olejovo-bílkovinová strava funguje.

V padesátých letech minulého století objevila Dr. Budwig metodu, která umožnila rozeznávat různé druhy tuků, takzvanou papírovou chromatografii. Do té doby nebylo ani možné určit, zda je tuk nasycený či nenasycený, nebo jestli je to takzvaný trans tuk, tedy tepelně a/i chemicky opracovaná nenasycená mastná kyselina. Při svých výzkumech zjistila, že právě nenasycené mastné kyseliny v přirozené formě spolu s bílkovinou, která obsahuje aminokyseliny, jež obsahují síru, hrají tu nejdůležitější roli v buněčném dýchání a závisí na nich zdraví lidského organizmu. Tuky jsou totiž spolu s fosfáty hlavními stavebními kameny buněčné membrány i membrány mitochondrií. Kvalita a složení těchto tuků je rozhodující pro správné fungování buněčné membrány a jejích receptorů i membrán mitochondrií. Mitochondrie jsou vlastně malé „továrničky“ pro výrobu energie potřebné pro zajištění všech funkcí buňky čili celého organizmu. Protože mitochondrie při své činnosti spotřebovávají kyslík, a naopak uvolňují oxid uhličitý, byl celý proces označen jako buněčné dýchání. Jednoduše řečeno: při takzvané biologické oxidaci vzniká z živin a kyslíku energie a voda. Je-li funkce těchto membrán v důsledku konzumace špatných tuků narušena, je narušena celá funkce buňky a tím i celého organizmu.

Paní Dr. Johanna Budwig svojí prací navázala na výzkumy Dr. Otto Heinricha Warburga (1883–1970), který v r. 1924 zjistil, že rakovinové buňky se od zdravých liší tím, jakým způsobem získávají energii. Normálně buňky získávají energii spalováním kyslíku v mitochondriích. Každá buňka obsahuje cca 500–5000 mitochondrií. Nejvíce je jich v buňkách, které mají největší spotřebu energie, to znamená nervové, smyslové a svalové buňky, buňky srdce a vajíčka. Mitochondrie jsou velice citlivé na jedy z životního prostředí, těžké kovy, nedostatek kyslíku a živin, jedy obsažené v chemických lécích, na určité dodatkové látky ve stravě a psychický stres. Všechny tyto faktory vedou ke snížení napětí buněčné membrány, k překyselení organizmu a vzniku volných radikálů. To způsobuje poškození buněčného dýchání. Především cytostatika,pro buňky ty největší jedy, mitochondrie silně ničí, a tím zhoršují problém pacientů s rakovinou. Jestliže jsou mitochondrie poškozeny, nejsou schopny správného buněčného dýchání, a přepnou proto na jiný způsob získávání kyslíku, na kvašení. Otto Warburg rozluštil mechanizmus dýchání buněk. Zjistil, že při procesu dýchání buněk hraje důležitou roli nějaký tuk, a objevil cytochromoxidázu, takzvaný dechový ferment kvašení. V roce 1931 za to obdržel Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii.

Tyto poznatky nejsou, bohužel a k velké škodě pacientů, používány v „moderní medicíně“, přestože po 80 letech byly potvrzeny (viz studie v biologickém odborném časopise Journal of Biological Chemistry). Kvalitní, za studena lisované, tedy tepelně nezpracované, nerafinované rostlinné oleje jsou základem našeho zdraví Až Dr. Budwig zjistila, jaký tuk je pro proces dýchání a správnou funkci buněk, tedy celého organizmu tak důležitý. Objevila „protihráče“, síru obsahující bílkovinové vazby sulfhydrylové skupiny, která je prokazatelně obsažena ve všech dýchajících tkáních, a tak dokončila to, co začal Dr. Otto Warburg. Tímto protihráčem je právě nenasycená mastná kyselina v přírodní formě, ideálně kvalitní lněný olej. Ten obsahuje ve svých dvojných vazbách hodně energie, a je tedy velice důležitý pro buněčné dýchání. Jestliže ho člověk konzumuje v kombinaci s bílkovinou obsahující aminokyseliny, v nichž je obsažena síra, dělá pro své zdraví maximum. Právě tyto aminokyseliny v odtučněném tvarohu způsobí, že energie z oleje projde i do těch nejtenčích kapilár. Lněný olej obsahuje zhruba 60 % nenasycené omega-3 kyseliny linolenové a také nenasycenou omega‑6 kyselinu linolovou. Tato kombinace je pro naše tělo ideální. Aby byl lněný olej kvalitní, musí být semínka samozřejmě za studena lisovaná, měla by pocházet z evropského, pokud možno ekologického zemědělství, musí být dodržována pravidla správného skladování a transportu (temno, permanentní chladicí řetězec od zpracování přes skladování až po transport k zákazníkovi, ochrana před kyslíkem, tmavé skleněné lahve) i konzumace. Jinak dochází k rychlé oxidaci, tedy ztrátě elektronů a jejich energie, která je pro nás tak důležitá, mohou dokonce vznikat transmastné kyseliny. Dobrý lněný olej by neměl mít záruční dobu delší než 3 měsíce a po otevření lahve by neměl být hořký.

Jestliže jíme tepelně či chemicky zpracované rostlinné tuky, velice škodíme svému zdraví. Když je v naší stravě nedostatek nenasycených mastných kyselin v přirozeném stavu a jíme spíše potraviny obsahující transmastné kyseliny v jakékoli formě, tedy margaríny, rafinované oleje na smažení, průmyslově zpracované rostlinné oleje v pečivu, hotových omáčkách a polévkách, sušenkách, tyčinkách, polevách, v pražených semínkách a ořeších, tedy všechny rostlinné oleje, které prošly tepelnou úpravou jak při průmyslové výrobě potravin, tak doma na pánvi či při pečení a smažení, membrány našich buněk a mitochondrií se deformují a nemohou správně fungovat. Tak dochází k narušení buněčného dýchání. To je příčinou nedostatku energie v celém systému „člověk“ a tento nedostatek energie se za určitou dobu projeví ve formě civilizačních nemocí včetně rakoviny. Mimochodem paní Dr. Budwig nebyla s těmito názory osamocena. Stejný názor na tuto problematiku mělo mnoho lékařů z USA, Evropy i Asie. Byli to např. Dr. Seeger (1903–1991), vědec zabývající se celý život výzkumem rakoviny, nebo Dr. Robert E. Willner z Miami, či Dr. Roehm z Floridy. Ten v roce 1990 napsal článek o tom, že zprvu o účincích olejovo-bílkovinové stravy velice pochyboval, ale postupně se přesvědčil, že tato strava je schopna rakovinu vyléčit.

Co se týče onkologických onemocnění, dlouhodobý nedostatek energie vede k tomu, že buňky nemohou dokončit proces buněčného dělení a buněčné smrti a zůstanou „na půli cesty mezi životem a smrtí“. To znamená, že v určité fázi dělení, ve které jsou původní a nově vznikající buňka ještě spojeny, se dělící proces zastaví, buňky se neoddělí a stará buňka nemůže odumřít. Stane-li se to na určitém místě postupně miliardám buněk, vznikne seskupení napůl rozdělených buněk, které nazýváme nádorem. Léčba paní dr. Budwig se zakládá na tom, že pacientovi se pomocí olejovo-bílkovinové stravy a dalších opatření dodá energie, kterou napůl rozdělené, tedy rakovinové buňky použijí k dokončení procesů dělení a buněčné smrti. Nádor se na počátku trochu zvětší, ale pak po určité době mizí. Zde záleží na tom, v jakém orgánu se nádor nachází a také na tom, jak přesně pacient olejovo-bílkovinovou stravu dodržuje.
Léčba olejovo-bílkovinovou stravou je tedy pravý opak toho, co se děje při ozařování a chemoterapii. Tyto metody mají jediný cíl: buňku zabít. Bohužel stále není možné zacílit pouze na rakovinové buňky, aniž by nebyly ničeny či poškozovány buňky zdravé. Toho dlouhodobě nedosahuje ani takzvaná cílená nebo biologická léčba a problémy s trvalými či dočasnými vedlejšími účinky a s nově vznikajícími nádory jsou toho důkazem.

Dr. Budwig je známá svými úspěchy v léčbě nemocných rakovinou pomocí systému olejovo-bílkovinové stravy na celém světě. Úspěšně se věnovala pacientům, kteří za ní jezdili ze všech částí světa skoro půl století. Více než 50 % jejích pacientů byli lékaři a jejich příbuzní, kteří dobře věděli, na koho se s tak vážnou nemocí obrátit.

Nejdůležitější je používat správné ingredience na olejovo-tvarohový krém:
kvalitní, za studena lisovaný lněný olej s obsahem kyseliny linolenové nejméně 60 %, netučný bio tvaroh, čerstvé nebo pouze pasterované mléko, kvalitní med, pokud možno domácí ovoce a ochucující látky, například skořice, vanilka, citronová štáva, ořechy a podobně.

Originální forma olejovo-bílkovinové stravy nepomáhá pouze v případech léčby rakoviny, ale je úspěšná i při léčbě civilizačních chorob, jako jsou onemocnění kardiovaskulárního systému, astma, alergie, onemocnění žaludku a celého trávicího traktu, cukrovka, migréna, revmatická onemocnění, stavy chronické bolesti, deprese a mnoho dalších. Tato strava je tak ideální prevencí proti civilizačním nemocem. Celá problematika je samozřejmě mnohem složitější, výše jsou uvedeny pouze základní informace.
Systém olejovo-bílkovinové stravy v souvislosti se vznikem a léčením onkologických onemocnění je podrobně popsán v knize Velká kuchařka a učebnice olejovo-bílkovinové stravy, jejímž autorem je Lothar Hirneise, jediný žák Dr. Budwig a v knize Rakovina problém a řešení, kterou napsala Dr. Budwig. Obě knihy přeložila do českého jazyka Helena Cmurová.
Základní recept na snídaňové müsli paní Dr. Budwig a možnost objednat knihy najdete na:
www.dr-johanna-budwig.cz
www.rakovina-komplexni-poradenstvi.cz
www.olejovo-bilkovinova-strava.cz

Text: Mgr. Helena Cmurová, odborná poradkyně olejovo-bílkovinové stravy a komplexního přístupu k léčbě
rakoviny, foto: pixabay.com

Článek byl uveřejněný v NF 4/2017.

Dr. Johanna Budwig (1908–2003)
Byla aprobovaná lékárnice s diplomy z chemie a z fyziky, vědkyně nominovaná sedmkrát na Nobelovu cenu. Byla vedoucí znalkyní pro léky a tuky ve Státním zdravotnickém úřadě, kde se schvalovaly nové léky. Studovala také medicínu.