PIJAVICE – středověký lék prověřený časem I. část

Text: Josef Čáp

Středověk neskončil

Středověk se nenesl jen ve znamení krutých poprav, čarodějnických procesů, epidemií moru a lepry, věku absolutního zmaru a beznaděje, ale středověk je i obdobím v němž byly na astronomických znalostech vybudovány dech beroucí monumentální chrámy. Dnes bychom je asi jen stěží dokázali postavit, což je očividný důkaz o zamlčované vyspělosti, z níž povstala tahle novodobá civilizace (vzlétající i ke hvězdám).

Jinak řečeno, středověk vzešel z opracovaného kamene věčnosti a neochvějné víry v Boha, zejména pak z konceptu, o němž psal – Johann Wolfgang Goethe. Ten uvedl: „Jedině příroda ví, co chce… nikdy nežertuje a nikdy nedělá chyby, ty dělá jen člověk.“ Výhradně s nezaujatým pohledem zvenčí do oněch časů pochopíme, že středověk nebyl temnou stránkou lidské podstaty, ale rozkvétajícím mezníkem dospívající civilizace.

A proto bychom neměli časy templářských rytířů z důvodu neznalosti zatracovat, ale vzít si z nich ponaučení, moudrost a těžce nabyté zkušenosti, které nám nečekaně mohou v nejrůznějších situacích současného dění pomoci, obzvlášť pak v léčitelských postupech, které jsou soudobou vědou považované za jakési prapodivné čáry máry. Jenže když vám tento způsob léčby zachrání život, budete jej pořád pokládat za šarlatánství?

Trochu pravdy neuškodí

V souvislosti se středověkem upozorním na jednu publikovanou studii, z níž je zřejmé, že kvůli změnám klimatu zemře za rok 4,5 milionu lidí! Ačkoliv středověké inkviziční procesy s čarodějnicemi, nebyly procházkou růžovým sadem, protože během těchto beznadějných excesů zemřelo spoustu nevinných lidí, a to strašlivou smrtí upálením (cca 100 000), tak je to v porovnání se současnou situací pořád jen kapka v moři.

Se zhoršujícím se celkovým stavem životního prostředí, většinová populace přichází o imunitní ochranu organismu, což se projevuje nárůstem chronických nemocí, jichž v poslední době přibývá jako hub po dešti.   (Chronické onemocnění či chronický stav, chronicita – vleklé onemocnění je označení takového onemocnění, které probíhá poměrně dlouhou dobu). V jednom z výzkumů bylo zjištěno, že nějakou chronickou nemocí trpí více než polovina obyvatel. Nejčastější chronickou nemocí u mužů je hypertenze (15 %), chronické onemocnění páteře (10 %) a artróza či artritida (8,5 %).  Nejčastější onemocnění u žen je hypertenze (21 %), artróza či artritida (18 %) a chronické onemocnění páteře (15 %). Poměrně častá je také u žen migréna (14 %).

Jak vidno, nemocnost u obou pohlaví strmě stoupá, proto se nelze divit, že se světové zdravotnictví začíná postupně „hroutit“, a to nejen po finanční stránce! Je tudíž nezbytné, abychom se porozhlédli po jednodušších a hlavně úspornějších konceptech, které mohou efektivněji pomoci tam, kde současná medicína selhává.

A kupodivu opovrhovaný středověk nás může v tomto ohledu ledasčemu naučit, dokonce vyvést z onoho bludného kruhu nynější „chronicity“, jež nám pomalu, ale jistě přerůstá přes hlavu. Být zdráv je normální, jenže, kdo je dnes zcela zdráv, aniž by neměl potíže s alergií nebo vysokým krevním tlakem?

Pokud v jednoduchosti převládá síla, jak nám napovídá lidová moudrost, pak nemusí být náprava nijak složitá, natož nákladná! Proto níže nahlédněme na léčebnou techniku, která je vylepšována samotnou přírodou, a o níž věděli již starověcí léčitelé. Jelikož se tento neortodoxní způsob léčby znovu probouzí k životu, tak není divu, že se stává opět součástí naší reality, a to především kvůli své jednoduchosti, jež dokáže „zázračně“ uzdravovat.

Moudrost nebo šarlatánství?

Zkreslené představy o středověku v mnohých z nás vyvolávají zbytečný odpor vůči všemu, co nás nějak s touto epochou pojí, a proto bázlivě odmítáme vše, o co nás mohou předci ze středověku prostřednictvím času obohatit. I středověká éra nás však může v mnohém inspirovat, pakliže nezabředneme v povýšenosti těchto moderních časů, v nichž jsme přišli o pokoru a respekt, ale také o soudnost, která nám znemožňuje se ohlédnout za minulostí, v níž je stále co objevovat.

Kupříkladu středověká medicína, jenž byla založena na čistě přírodních zdrojích, jiné v té době ani nebyly (!), maximálně využívala fytoterapeutických prostředků k dosažení přirozené rovnováhy, na rozdíl od alopatického přístupu, co působí proti symptomům nemocí podle principu „contraria contrariis curentur“, který organismus může poškozovat.

Ovšem, z našeho pohledu tohle (středověké) primitivní lékařství se nemuselo potýkat s tím, s čím musí stávající medicína a farmakologie vehementně bojovat, což jsou vedlejší účinky syntetických léčiv, na něž konkrétně v Americe ročně umírá přes 40 tisíc lidí! Můžeme tedy opovrhovat středověkou medicínou (?), respektive zesměšňovat léčitelské principy a techniky starověkých ranhojičů, jimž se bez diagnostických zařízení (RTG a CT) dařilo léčit závažné choroby a zdravotní potíže!

Domnívám se, že tento citát vše výše uvedené podtrhuje: „Žij přítomností, sni o budoucnosti, uč se minulostí.“ V polovině minulého století byly hlavním problémem infekční choroby v čele s tuberkulózou, kdežto nyní jde o civilizační nemoci, jež jsou spjaté se špatnou kvalitou potravin, zhoršeného ovzduší, pitné vody s obsahem pesticidů a insekticidů, atd.

Nebuďme proto překvapeni, když máme chemizované zemědělství a potraviny, že nárůst onkologických, kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, s nadsázkou začíná převyšovat virové nákazy, čímž je např. běžná sezónní chřipka. Pokud jde o samotnou léčbu a léky, tak i na tomto poli začínáme svou bitvu pozvolna prohrávat, protože antibiotika jsou například vůči bakteriím rezistentní! Navíc, nejmodernější farmaka neřeší příčinu nemocí, ale nemocného člověka udržují při životě a potlačují jen příznaky různých onemocnění, což je absolutně stejné, jako bychom vytloukali klín klínem! A tak se celoživotní užívání pilulek stalo velkým fenoménem dneška. Samozřejmě, že můžeme spotřebu léčiv do značné míry omezit, pakliže se nebudeme bránit středověkému odkazu vyhlášených léčitelů!

Jde o to, že vše ze středověké „apatyky“ nelze v moderní medicíně stoprocentně využít, protože mnohá dávná onemocnění dnes už neexistují, jindy je tomu naopak. Kupříkladu alergií ve středověku nikdo nebyl postižen! Každopádně některé léčebné procedury z těchto časů, mohou být současnému zdravotnictví velice prospěšné, ať už jde o efektivitu léčby, anebo finanční úspory, neboť medicína bez vedlejších – nežádoucích účinků je prokazatelně levnější!

Když najdeme v sobě tu odvahu snoubit staré věci s novými, a to tak, že pradávným medicínským uměním obohatíme stávající lékařství, pak bychom mohli zabít dvě mouchy jednou ranou. Otázkou tudíž zůstává, jaké praktiky z oněch dob, lze v dnešním lékařství využít, abychom dnešním léčivům odebrali ony neblahé (vedlejší) účinky a dostali se k přírodní moci středověkého ducha medicíny?

Představme pradávnou léčitelskou metodu, která překvapuje i moderní medicínu s jejími drahé a mnohdy až nedostupnými léky či syntetickými farmaky!

pokračování příště

Zdroj: https://odrazy-tajemna.wz.cz/PIJAVICE-LEKARSKA-LEK-PROVERENY-CASEM-A-PRIRODOU.html