STROMY, KTERÉ MOHOU ZACHRÁNIT ZEMI – OXYTREE

Ve Phoenixu 11/2015 jsme v článku „Stromy, které mohou zachránit Zemi“ našim čtenářům představili stromky Oxytree a přinesli jsme informace o roli, kterou mohou sehrát při ochraně naší planety před narůstajícími exhaláty CO2 v ovzduší. Zopakujme těm, kteří dosud článek nečetli: Název Oxytree, tedy kyslíkový strom, dostal tento něžně vypadající stromek pro svoji obrovskou schopnost neutralizovat v ovzduší oxid uhličitý (CO2). Oxid uhličitý pohlcuje až desetkrát více než ostatní stromy. Mezi jeho další pozoruhodné vlastnosti patří rychlý růst, za šest let dosáhne výšky 15 – 16 m a průměr jeho kmene je 35 cm. Strom má osvědčení o neinazivnosti ze španělské univerzity „Castilla La Mancha“.  Téma ekologie je na pořadu dne a znečišťování ovzduší na naší planetě se stalo bodem číslo jedna. Proto jsme se rozhodli k této tématice vrátit a zeptali se našeho spolupracovníka, ekologického nadšence a zástupce společnosti CSG, pana Jaroslava Chytila na nejnovější vývoj v této oblasti.

Co považujete za největší nebezpečí pro naši planetu z hlediska ekologie?

Myslím, že v součastné době je to globální oteplování, které není ani tak nápadné, ale o to je nebezpečnější. Stačí, aby se Země oteplila o 2 stupně, a dojde ke změnám, které už nelze vrátit zpět. Globální oteplování je způsobeno nebezpečným plynem CO2 a ten vzniká činností člověka.

Nedlouho po našem loňském rozhovoru proběhla Světová klimatická konference v Paříži, o které tisk informoval jako o události nesmírného významu. Můžete nám přiblížit její průběh?

Pařížská konference se konala v prosinci 2015, a sešli se na ní nejvyšší představitelé států celého světa. Účastníci této konference došli k velmi důležité dohodě, kterou je snaha o udržení oteplování výrazně pod 2 stupni Celsia.
Mezi státy, které nejvíce znečišťují ovzduší, patří USA, Brazílie, Čína, Irák a Indie. Tyto státy by se měly problémem zabývat a okamžitě jej řešit, ale bohužel neexistuje žádná páka, jak je donutit. EU se zavázala, že do roku 2030 sníží emise CO2 o 40 procent , dále zazněla myšlenka, že do konce století by se měl celý svět obejít bez fosilních paliv. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabious označil uzavřenou dohodu za „ambiciózní a vyrovnaný“ plán a považuje ji za „historický obrat“ v úsilí o dosažení omezení globálního oteplování.

I v Praze se konala v lednu tisková konference na téma snižování uhlíkových emisí v ČR. Bude mít nějaký kladný dopad na čistotu ovzduší u nás?

21. ledna jsem se zúčastnil tiskové konference, kterou pořádala CI2 (nestátní nezisková organizace zaměřená na udržitelný rozvoj, vzdělávání, publikační činnost a vědu a výzkum) v Praze. České firmy v osvětě zůstávají bohužel pozadu a celkově osvěta v této oblasti je u nás špatná a přitom pravdivé informace jsou podmínkou toho, aby si lidé uvědomili závažnost situace.  Podniky příliš ovlivnit nemůžeme, ale my sami můžeme svým málem přispět k tomu, abychom si uhájili svoje právo dýchat čistý vzduch. Řešení pomocí kyslíkových stromů – Oxytree – považuji za velice elegantní a jednoduché, bez obrovských investic a hlavně spolehlivě fungující.

Co je cílem Oxyprogramu?

Oxyprogram je v první řadě určen těm, kteří nemají půdu nebo se nechtějí starat o stromy sami. Vše za ně obstarají odborníci CSG, kteří na plantážích společnosti v Maďarsku a Rumunsku vysazují stromky a starají se o ně. Oxyprogram má na bezpečnou míru snížit množství CO2 v ovzduší a tím pomoci zastavit oteplování Země.

Jak má Oxytree pomoci přírodě a v čem vidíte jeho užitečnost?

Stromky Oxytree si může zakoupit každý člověk prostřednictvím webu, jedná se o vlastní výsadbu, a znamená to, že tento člověk není v Oxyprogramu. Samozřejmě je i on společností podporován ve smyslu poradenství a garance výkupu dřeva po těžbě. S kolegy jsme zajistili také další odbornou pomoc – maximální pochopení jsme našli na akademické půdě. O výsadbu v Česku a na Slovensku se zajímají a radou jsou nápomocni odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a Slovenskej polnohospodárskej univerzity v Nitre – docent Pokorný a profesor Smatana. Profesor Smatana má velké praktické zkušenosti s pěstováním na Slovensku, požádal bych o odpověď jeho.

Jak jste se seznámil se stromem Oxytree a jaký je Váš názor na jeho prospěšnost či neprospěšnost pro životní prostředí?

Jozef Smatana: S Oxytree som sa prvý krát stretol pri jeho prezentovaní na našej Univerzite v lete 2014. Dnes mám o tomto strome nielen primerané teoretické poznatky (bol vyšľachtený pred 22 rokmi) ale aj dvojročné skúsenosti s jeho pestovaním na Slovensku, pričom môžem potvrdiť, že zatiaľ sa správa porovnateľne k jeho propagácii.

Představuje strom nějaká rizika pro přírodu?

Jozef Smatana: Pokiaľ by som sa mal vyjadriť k jeho prospešnosti respektíve k neprospešnosti pre životné prostredie, tak v prvom rade musím upozorniť, že tento strom treba hodnotiť ako ktorúkoľvek poľnú plodinu respektíve poľnú kultúru (podľa našich a predpokladám aj vašich zákonov ho nie je možné vysádzať v rámci lesov). Z tohto pohľadu, aby som zbytočne veľa nevysvetľoval – prevažná väčšina u nás pestovaných plodín nie je domáceho pôvodu a riziká, která aj v minulosti reálne určitý čas pôsobili, ale v krátkom čase boli aj vyriešené (najvhodnejší príklad: zemiaky a pásavka zemiaková), pri Oxytree zatiaľ porovnateľné riziko nepoznám. No a v globále určite bilancia kyslík – oxid uhličitý pre atmosféru vyznieva jednoznačne pre kyslík a to neporovnateľne s inými drevinami. Na základe toho, čo všetko zatiaľ o Oxytree vieme (a nie je toho málo), jednoznačne prevládajú pozitíva nad hypotetickými rizikami pre „Našu prírodu“.

Kdo může do ekologického programu vstoupit, komu především je program určen?

Program je pro všechny, kdo chtějí pomoci Zemi víc než běžným tříděním odpadu a leží jim na srdci budoucnost. Do programu se můžete zapojit hned, společnost vytvořila obrovské plantáže, kde stromy pěstuje. Práce a péče o stromy na plantáži mají na starosti experti, takže do programu může vstoupit každý (i ten, kdo nemá možnost sám strom vysadit). Stromy rostou a naplňují perfektní koncept programu, pomáhají zemi a zároveň nám na nich rostou „ekologické” – čisté, takzvaně zelené peníze. Právě v tom je geniální jednoduchost programu, jehož cílem je proměna negativní situace v pozitivní – pomoci zastavit globální oteplování a zvýšit množství kyslíku v ovzduší. Jako bonus pro člověka, který svou investicí přispěje, je její zúročení v podobě zisku až 150 procent za šest let.

Co tedy udělat pro to, abychom se zapojili do Oxyprogramu ?

Pomoci Zemi svým vkladem, a to koupí balíčku Oxy300 EUR nebo Oxy1000 EUR.
Novinkou je balík Oxy50, který má šanci stát se nejoblíbenějším. Jako poděkování za zapojení se do programu společnost Carbon Solution Global vysadí na plantáži stromy, kde má každý přidělen určitý počet, podle toho, jaký balíček si koupíte. Až se stromy pokácí a dřevo se prodá, má člověk nárok na svůj podíl peněz z této těžby.
I proto mě Oxyprogram fascinuje, je ekologický – snižuje CO2 a zároveň je ekonomický. Tento program představuje perfektní propojení ekologie s investicí a je bezpečný. Garancí je kontrola mezinárodní auditorskou společnosti KPMG.

Díky obrovskému zájmu o Oxytree se společnost CSG rychle rozšiřuje. Připravila nějaké novinky pro zájemce o koupi stromků?

Ano, zájem je skutečně velký a v některých směrech je dokonce třeba jej trochu tlumit. Ozývají se zájemci o spolupráci z Rakouska, Švýcarska a Německa, občas dokonce i z velmi exotických zemí jako jsou Kamerun nebo Kazachstán, kde se mají už stromky čile k světu.
V současnosti CSG spíše přináší nové varianty programu na již otevřené trhy. Obrovský potenciál má zajisté nový balík Oxy50. Ten je postaven speciálně pro český a slovenský trh, od počátku však nalezl odezvu i v Polsku. O co se jedná? Tento nový program umožní lidem pravidelnou opakovanou platbu, jednou za měsíc, což se jeví jako ideální. Není tedy nutné vydávat velké částky najednou. Velmi nepřesně řečeno jde tak o jakousi ekologicko-ekonomickou obdobu důchodového spoření.
Díky vlastnostem Oxytree však takto jeho účastník získává unikátní produkt, který je po čase schopen sám financovat z výnosů za prodané dřevo, které lze znovu reinvestovat. Toto řešení má šanci stát se doslova revolucí a zaujmout české občany podobně jako kdysi nesmírně oblíbené stavební spoření, které k nám přišlo počátkem devadesátých let z Německa.
Tento projekt tedy řeší dokonce hned dva klíčové současné problémy lidstva – reálně hrozící kolaps světového ekosystému, o kterém si povídáme na stránkách Fénixu již podruhé, a navíc také demografický, přesněji reálně hrozící kolaps státního průběžného důchodového systému, který v posledních letech konečně již vlády evropských států nerady přiznávají.
Napadlo by vás někdy, že problém důchodového zabezpečení ve stáří může vyřešit strom?
Základní informace najdete na www.oxyprogram.sk. Další informace a registrace – Jaroslav Chytil, mobil. 603 289 207, email: chytil16@seznam.cz

Oxytree je jako někteří lidé: vypadá křehce, ale umí zázraky. Lidem je přínosný hned ve třech směrech. Při čištění ovzduší neutralizuje CO2. Dává užitek v podobě velmi kvalitního dřeva, a tím napomáhá k omezení kácení pomalu rostoucích stromů. Kromě toho dokáže dávat užitek i lidem v podobě takzvaného Oxytree programu– vlastně geniálního investičního systému, který umožňuje svým účastníkům investovat do něčeho jiného než do bankovního sektoru či finančních derivátů, které nejen, že už dávno neodpovídají etickým standardům moderní doby, ale navíc se permanentně potácejí na kraji krachu.

To je také důvodem, proč se myšlenka profesionálně řízené výsadby Oxytree takzvaného Oxyprogramu rychle rozšiřuje a proč se do tohoto ekologického projektu již zapojily nejen fyzické osoby, ale i velké společnosti jako je Opel, Sporttime, Family Frost a další. Velmi potěšující je fakt, že také v České republice přibývá jednotlivců, kteří do programu vstupují. Je skvělé vidět, že v dnešní době, kdy na nás doléhá chaotické a alarmující dění u nás i ve světě, se přesto zásluhou pozitivně naladěných lidí schopných akce může rozvíjet něco dobrého.

Foto: Ing. Jozef Smatana, PhD. Katedra udržateľného poľnohospodárstva a herbológie, Fakulta agrobiológie a potravinových zdrojov, Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre. / Autorka: Nora Chvojková