Stvořili člověka bohové Annunaki obývající záhadnou planetu Nibiru?
O sumerské civilizaci a bozích Annunaki, kteří měli stát u zrodu lidského rodu, se v rámci své přednášky rozpovídal vědec a badatel pracující pro NASA, astrolog a duchovní průvodce Adolf Inneman.
Redakce NF 
Zpracovala: Michala Bohuslavová, foto: shutterstock.com
Článek byl uveřejněný v Novém Fénixu 5/2019.
Přednáška Adolfa Innemana, která proběhla v březnu v Galerii Cesty ke světlu, vycházela z knih jednoho z nejvýznamnějších záhadologů 20. a 21. století – Zecharia Sitchina, a my bychom vám ji rádi spolu s Adolfem více přiblížili.
Jednalo se o tituly 12. planeta a Kronika Annunaků. V nich Sitchin propaguje myšlenku mimozemského (vesmírného, chcete-li) původu lidstva. Sitchin tvrdí, že za vznikem starověké sumerské civilizace stáli Anunnaki (v Bibli hebrejsky Nefilim) – mimozemská rasa z ještě neobjevené planety našeho solárního systému – Nibiru. Tvrdil také, že sumerská mytologie tyto jeho teorie potvrzuje.
ZTRACENÁ KNIHA ENKIHO OTEVÍRÁ DISKUZI
Sumer se vyznačuje tím, že má nejstarší písmo na Zemi – písmo klínové. Hliněné tabulky nesou poselství, která se dlouho nedařilo rozluštit. Dnes jsou však tyto semitské jazyky poměrně dobře interpretovatelné. V oblasti města Ninive, jak jej známe z Bible, se našly knihovny, ve kterých byly ukryté desetitisíce klínových destiček. Zajímavé je, že na nich byl napsaný například proslule známý Epos o Gilgamešovi, který se objevuje rovněž v Bhagavadgítě v eposu Mahabharáta. Můžeme se jenom ptát, který z textů je původní? Sumerský či snad indický? Eposy o stvoření světa a o tom, jak vypadala zahrada Eden (kterou obývali Adam a Eva, poté i Kain a Ábel), jak to známe ze Starého zákona, byly v Ninive nalezeny také. Nabízí se vysvětlení, že od sebe staří zapisovatelé „opisovali“. Právě mezi těmito dokumenty byla nalezena i ztracená kniha Enkiho (asi 14 klínových destiček), která velmi autenticky hovoří o tom, jaké to bylo, když na Zemi přistáli bohové Annunaki obývající planetu Nibiru. Otevírá tím jednu z nejzáhadnějších diskuzí nad původem lidského rodu.
Je fascinující, že eposy, které známe po celém světě, z různých kultur existují v knihovnách z Ninibe.
SLYŠELI JSTE UŽ O BÁJNÉ DVANÁCTÉ PLANETĚ?
Nibiru byla starověkými národy nazývaná Dvanáctá planeta. Proč dvanáctá? Tyto národy zahrnovaly Měsíc a Slunce mezi planety stejně jako např. Zemi. Nibiru je 6–8x větší, než je planeta Země. Její dráha je velmi protáhlá, stejně tak, jako je tomu u komet. Na rozdíl od dalších planet v naší sluneční soustavě, které jsou na jednotné oběžné
dráze kolem Slunce, Nibiru je údajně na dvojité oběžné dráze mezi dvěma slunci: naším Sluncem a dalším, chladným (neosvětleným) sluncem daleko – vně naší sluneční soustavy. Sitchin ve své knížce vysvětluje, že 3600letý periodický cyklus Nibiru je Sumery nazvaný Shar. Zatímco jeden Shar zabírá časové rozpětí o něco více než 3600 let na Zemi, je to ekvivalent jednoho roku na planetě Nibiru.
BOHOVÉ ANNUNAKI
Anunnaki jsou v textech popsáni jako vysoce vyvinuté a inteligentní bytosti. Jejich vzhled byl velmi podobný lidem, lišili se ale v tom, že byli 2–3x větší. Je náhodou, že v Egyptě existují chrámy se sochami přesně v takovéto velikosti? Jestliže budeme vycházet z předpokladu, že bohové opravdu žili zde na Zemi, mezi lidmi, museli někde bydlet – tomu by odpovídalo to, že se některé z egyptských chrámů zachovaly v nestandardních velikostech.
Nestandardně veliké svatyně existují i v mayské civilizaci nebo v Africe, a to v podobě jeskynních komplexů, které jsou pravidelně a pravoúhle vysekané do skál. To je dodnes zcela nepochopitelné. A zde má také počátek tzv. „zakázaná archeologie“, během které archeologové odkrývají např. lebky, do které se vejdou dva dospělí lidé.
Podle této teorie tedy na počátku světa byli vysoce obři. Je náhodou, že takové příběhy najdeme v mytologii moha národů, včetně toho českého?
Je otázkou, zda takové bytosti skutečně existovaly. Odpovědět nemůžeme zcela jistě,protože zatím nemáme žádné přesné důkazy. Neexistence důkazů není důkazem neexistence.
KDY ANNUNAKI NA ZEMI POPRVÉ PŘISTÁLI A PROČ?
To je jedna z nejklíčovějších otázek. Odpověď na ni najdeme v klínových destičkách. V londýnském muzeu existuje celá plejáda těchto destiček. Podle nejstarších dostupných zdrojů se zdá, že zde Anunakové přistáli přibližně před 100 Shary, tedy zhruba před zhruba 450 000 let př. n l. To se může jevit záhadně a diskutabilně, protože víme, že nejstarší nalezené lidské ostatky jsou staré 3,5 milionů let. Důvodem přistání bylo, že tu hledali nerostné suroviny, hlavně zlato, které našli a těžili v Africe. Anunnaki byli v podstatě kastou (hodností) a představiteli koloniální výpravy z Nibiru na planetu Zemi. Sitchin byl přesvědčený o tom, že Anunnaki geneticky vyvinuli druh Homo sapiens sapiens, a to křížením mimozemských genů s geny Homo erectus. Výsledkem byla stvoření určená pro otrockou práci ve zlatonosných dolech. Starověké nápisy údajně popisují zrod lidské civilizace v Sumeru a Mezopotámii pod dozorem a vedením těchto bohů. Lidští králové byli jmenováni jako prostředníci mezi Anunnaki a pozemšťany. Sitchin dále tvrdil, že se jeho výzkum shoduje s řadou biblických textů, které byly často převzaty z původních sumerských mytologických textů.
ZEMĚ JAKO ZDROJ ZLATA
Problémem planety Nibiru, která má protáhlou oběžní dráhu, je, že se dostává do vzdálenosti okolo 200–400 astronomických jednotek (tj. 10x dál než Pluto). Annunaki se tak potýkali s velkými klimatickými problémy. Zatímco se Země přehřívá, Nibiru se ochlazuje, a to tak, že se začala stávat neobyvatelnou. Skleníkový efekt, který je pro nás škodlivý, Annunaki naopak potřebovali a snažili se jej proto uměle vytvořit. K vytvoření skleníkového efektu je třeba látky, která jako zrcadlo dokáže odrazit infračervené paprsky neboli tepelné záření – a tou je ryzí zlato, které dokáže až v 99 % odrazit veškeré tepelné záření zpět. Vymysleli tedy, že na Nibiru vytvoří tepelný štít, k čemuž potřebovali několik milionů tun zlata. To ale Nibiru neobsahovala, a proto se dostali na Zemi…
Kdy se předpokládá, že Dvanáctá planeta znovu nejtěsněji proletí mezi Zemí a Sluncem? A co to bude pro Zemi znamenat? To se dozvíte v pokračování článku, který vyšel v Novém Fénixu 6/2019.
