VÁNOČNÍ TRADICE A SYMBOLIKA

Vánoční hodování

Vánoce – svátky spojené s koncem roku, zimním slunovratem, nekonečným cyklem zrodu, zmaru a obnovy. Nějaká forma oslav tohoto posvátného času zřejmě lidstvo provází od té doby, kdy si naši prapředkové začali uvědomovat změny ročních období a zamýšlet se nad jejich vztahem k množství potravy, útočišti, vlastním pocitům a nad hledáním možnosti toto vše ovlivnit. Možná, že právě v tom lze spatřovat kořeny uctívání zimního období dlouhých nocí, ticha, sněhu, spánku, potřeby umělého světla, ohně k zahřátí a bezpečného úkrytu.

Vánoční půst

Vánoce jsou původně, a pro dnešní dobu poněkud paradoxně, obdobím půstu. Je to čas uvnitřnění, klidného rozjímání a vnitřní i vnější očisty, která nás má připravit na přijetí nového života. Půst před Vánocemi, resp. svátky slunovratu, nemá nic společného s křesťanskými zvyklostmi. Vyplývá z předkřesťanského, slovanského přesvědčení, že člověk i zvíře jsou jedna rodina. V den slunovratu zvířata hovoří lidskou řečí a není tudíž možné, aby člověk v takový den zvíře jedl.

I Štědrovečerní večeře bývala tradičně jídlem postním, jedlo se až po východu večernice. Stůl před večeří se omýval a vykuřoval jalovcem (v některých tradicích se nazývá strom života) a černobýlem (zahání zlé síly). Pokrýval se bílým, doma vyrobeným plátnem, na stůl se položil velký sváteční bílý chléb a nůž, aby si každý mohl ukrojit a jíst do sytosti. To platilo i pro pocestné, kterým se tento den otevíraly dveře.

Vánočka a hrách

Bílý chléb byl, stejně jako dnes vánočka, zdoben mandlemi, rozinkami, sušeným ovocem a slazen medem. Hospodář jej jako vrchol sváteční večeře rozdělil mezi členy domácnosti a čeleď a jeden díl obětoval předkům. Vánočky údajně mívaly až přes metr na délku. Podobně jako s vánočkou bylo nakládáno i s koláči, do nichž se někdy zapékaly penízky pro štěstí, případně hodnotné mince jako dary.

Druhým nejslavnostnějším pokrmem štědrovečerní večeře býval hrách jako symbol spojení všech stolovníků v dobrém i zlém. Postupně se během večera na stůl kladlo vše, co se doma vypěstovalo a urodilo, jako prosba za ochranu úrody a hojnosti další potravy. Nezbytným doplňkem štědrovečerní výzdoby byla sláma, která původně zaručovala ochranu domu a jeho obyvatel, v křesťanské tradici symbolizuje narození děťátka v chlévě.

Štědrovečerní pokrmy

Večeře se skládala z několika chodů, jejich množství (podle některých devatero pokrmů) a skladba měly zajistit zdraví a dostatek živobytí po celý příští rok, ale jednalo se o jídla prostá – polévka, luštěniny, ovoce. Různé prameny uvádí různou „tradiční“ skladbu večeře, například: oplatka s medem, bramboračka s houbami, černý kuba, zelný salát, hrách na sladko s máslem a perníkem, pučálka, muzika, vánočka, jablko, chybět nesměl ani česnek.

Hojnost symbolizovaly i slané nebo sladké kaše: prosná, hrachová, krupičná. Nikdy nechybělo ovoce, ať již čerstvé, sušené nebo (nejlépe) vařené, a ořechy. Jídla musel být dostatek, i pro případné hosty a pro dobytek, ale žádné obžerství se nekonalo. Dobré zažívání jistilo například velmi hutné pivo – hustý, zlatavý, sladký nápoj dodnes známý například v severských zemích – a nějaká ta pálenka.

Symbolika štědrosti a ochrany

Každé jídlo mělo svůj význam. Jedno prostřené místo navíc nebylo jen pro nenadálého hosta, ale sloužilo dědům, domovním strážcům a dobrým božstvům. To pro ně se na svátečním stole rozsypávala semena obilí, lnu, konopí, máku, hrachu nebo fazolí. Chléb měl zajistit dostatek jídla, sloužil i jako symbol nového života. Hrách chránil před nemocemi, mák zajišťoval plodnost, med dobré vztahy s nadpřirozenými bytostmi a houby usnadňovaly kontakt se světem zesnulých. Někde se na Vánoce nejedl česnek, aby muži nebyli příliš prudcí a bojovní.

I původní dárky měly spíše symbolickou formu, jablkem se obdarovanému přálo zdraví, síla a dlouhověkost, oříškem zase moudrost a zralost. Ořechy byly vůbec symbolem moudrosti a bohatství. Mezi další obvyklé dary patřil perník (radost, mládí), mládenci a dívky dostávali ozdoby, starší děti stříbrnou či zlatou minci, kterou si uschovaly většinou do svatby, dospělým se dávalo víno, vonné masti a oleje, purpurová látka nebo třeba sušené ovoce. Věřilo se, že předávání dárků chrání obdarovaného i dárce před chudobou.

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček je zvykem zřejmě keltského původu a jeho zdobení zlatem vychází z dávné víry v léčivé účinky zlata. Stromečky se nicméně zdobily ve volné přírodě, kam se k nim vynášely i různé dary jako poděkování za hojnost v uplynulém roce. Na ozdobu se opět používala červená jablíčka, ořechy či jejich skořápky, které tvarem připomínají sluneční kotouč, dále pak šípky, ale i sušené houby, ovoce, kousky sladkého pečiva.

Řezání stromků pochází podobně jako většina z novodobých tradic až z 18. století, snad z Německa. Stromečky se sice domů nenosily, domy však byly zdobené chvojím a jmelím.  Ozdobám se říkalo „zelení“ a měly chránit před zlými duchy, zimou, nemocemi a hladem, přinášet radost, štěstí, zajistit dobrou vůli. Zelení bylo umisťováno na okna, na otevřené ohniště, prahy a trámy dveří. Jmelí nese zajímavou dvojí symboliku – chrání domácí (dobrý) oheň a ochraňuje před požárem (zlým ohněm).

Pozdější tradice

Ve středověku se v zámožnějších rodinách podávalo sele pro dostatek síly v nadcházejícím období (staroslovanské zvyky vidí sele jako zvíře slunce, které dává energii jak přírodě, tak i lidskému společenství) nebo třeba zajíc, ještě později vepřové řízky a různé ryby na připomenutí Krista. Kapr nebyl obvyklým jídlem, a když už byl na Štědrý večer připravován, tak zásadně na modro. Vánoční pečivo se zdobilo křížem, starými slovanskými motivy, často mívalo tvary hospodářských zvířat, což zachováváme dodnes.

Před večeří a po večeři se vzpomínalo na mrtvé, kteří u večeře nemohou být. Pro mrtvé se dával pod stůl kus chleba, do okna hrneček medu a do rohů se házel hrách nebo boby.

Po večeři se neuklízelo nádobí, jen se přes něj přehrnul ubrus, aby si dušičky mohly vybrat. Zbytky po večeři se dávaly domácím zvířatům, zakopávaly k ovocným stromům a házely do studny. Se Štědrým večerem je spojeno také mnoho pověr a rituálů. Všichni jsme slyšeli o rozkrajování jablka, pouštění lodiček ze skořápek ořechů, házení střevícem, dávání šupiny do peněženky, nebo mince pod talíř.

Dnešní tradice přejídání

Mnozí lidé si myslí, že smažený kapr a bramborový salát je tradiční vánoční jídlo. Je to však jeden z mnoha omylů spojených s Vánocemi a jídlem. Recept na kapra s bramborovým salátem byl údajně poprvé otištěn až v roce 1924 a zdomácněl až v padesátých letech dvacátého století, v rámci plánovaného hospodářství (budou se chovat kapři) a trendu jednoduché kuchyně.

Téměř zábavně vyznívá pomyslné srovnání vánoční večeře před sto lety s tou dnešní: „Nutriční hodnota večeře z doby kolem roku 1920 činila 2393 kilokalorií, přičemž tehdejší lidé potřebovali rozhodně více než 2500 kilokalorií… hodnota takové „chudší večeře“ dnes činí 3644 kilokalorií v případě, že si naložíte malou porci, a náš příjem by měl být maximálně 2500!“ Tolik odborný názor.

A co s tím?

Dobrých rad, jak o Vánocích, co jíst a co nejíst najdeme všude dost. K těm nejjednodušším patří naložit si poloviční porci a dostatečně se hýbat. Není třeba jíst tolik smaženého a sladkého, vyzkoušet bychom mohli klidně třeba toho kubu nebo některý z „moderních“ vánočních receptů, např. kapr na páře s kuskusem a dušenou zeleninou. Jak upéct zdravější cukroví jsme se dozvěděli třeba právě v listopadových praktikách Akademie léčivé výživy.

Vánoce i přes všechnu snahu o zdravý životní styl zůstávají především svátky lásky, pokoje, radosti a sounáležitosti mezi lidmi. Proto bychom měli dobrou atmosféru domova upřednostnit před prosazováním vlastních názorů a bez výčitek se dopustit klidně i několika jídelních hříchů za sebou, pokud nám to náš zdravotní stav dovolí. Spokojenost v rodině a dobré vztahy jsou základem přirozeně zdravého života a dávají nám dostatek prostoru i k nápravě a pozvolné změně přístupu lidí kolem.

Nechte se inspirovat zajímavými články a předplaťte si Nového Fénixe, který vám bude praktickým průvodcem i rádcem na cestě spokojeným životem. Nyní navíc za VÝHODNOU CENU 399 Kč z 501 Kč.
Předplatné si objednejte prostřednictvím jednoduchého webového formuláře ZDE.

Text: Eva Leňová, tlumočnice, lektorka Akademie léčivé výživy
Foto: www.pixabay.com