ZÁHADOLOG VAŠÍČEK: TŘETÍ OKO
Příslušníci primitivních etnických skupin, které se jen velmi zřídka stýkají s moderní civilizací, často prokazují nesporné jasnovidecké schopnosti. Zdá se, že drsné a přírodní podmínky a naprostá absence spojovací techniky podporuje rozvoj něčeho, co bychom mohli nazvat vnitřním hlasem…
Arnošt Vašíček 
Třetí oko jinak také duchovní nebo mystické oko. Je „branou do duše“ a schopnostmi mimosmyslového vnímání, jako jsou jasnozřivost, telepatie a intuice.
Bývalý veterinární lékař mezinárodní organizace pro zemědělství a výživu OSN FAO doktor Pavel Kočandrle v sedmdesátých letech působil v Alžírsku. „Při jedné pracovní cestě do oblasti Hogaru mě doprovázela skupina domorodců, v níž byl i jeden Tuareg. Tento vysoký, štíhlý, šlachovitý, přirozeně inteligentní muž každý večer u ohně vykládal osud z otisku ruky. Zájemce o věštbu položil svou dlaň i s prsty do jemného, pečlivě uhlazeného písku. Věštec pak kresbu dešifroval. Jednoho večera, aniž bych byl vyzván, jsem v okamžiku, kdy Tuareg uhladil písek před sebou, bleskově do něj otiskl ruku. Samozřejmě jsem si byl vědom, že mohu svým nevhodným chováním přestoupit určité tabu, ale nemohl jsem si pomoci, cosi mě nutilo, abych to udělal. Věštec si prohlédl otisk a vzrušeně debatoval s tlumočníkem. Ten mi vzápětí sdělil, že věštba není příznivá, a proto mi ji Tuareg odmítá vyložit. Po delším naléhání mi opatrně oznámil, že můj syn týž den utrpěl těžký úraz, způsobený nějakým čtyřkolým vozidlem, ale ne autem. Pak dodal, že nehoda se udála v zemi, ze které pocházím, že syn je hospitalizován v nemocnici, ale nemusím mít o něj strach, protože se uzdraví. O několik dnů později nás v našem alžírském bydlišti v Annabě čekala zpráva, že syn se léčí v ašské nemocnici. Má zraněnou nohu, přes niž mu přejel vysokozdvižný vozík. K havárii došlo opravdu v den, kdy Tuareg vyslovil svou věštbu.“
Neviditelný telefon
Přenos myšlenek na dálku je nespornou realitou. Pro obyvatele osamělých ostrůvků, odlehlých horských krajin a oblastí v hluboké džungli či poušti často představuje jedinou možnost spojení s bližními. „Musím o nás podat zprávu švagrovi. Ten požádá náčelníka a zařídí povolení účasti na slavnosti,“ pronesl jednoho večera náš domorodý průvodce Ramaza. Tábořili jsme v divočině poblíž Berenty na jihu Madagaskaru. Prudký večerní vítr rozhrnul oponu těžkých sametových mraků a na jevišti oblohy nechal zazářit girlandy hvězd. Pozorovali jsme jejich fascinující lesk nad korunami mohutných stromů a naslouchali zvukům noci…
ZAUJAL VÁS ČLÁNEK O TŘETÍM OKU? PŘEČTĚTE SI JEJ CELÝ V ČÍSLE 12-1/2018-2019.
Text: Arnošt Vašíček
Foto: archiv autora
