MĚNÍ TELEFON NÁŠ MOZEK?

STRUKTURA NAŠICH SRDCÍ a jater se podstatně nemění, jakmile se jednou zformovaly jako orgány. Až do překvapivě nedávné doby vědci věřili, že fyzická struktura našich mozků – a činnost jednotlivých neuronů – je podobně pevně daná. Pak přišel poznatek, že naše mozky se neustále mění, a ještě větším šokem bylo, že můžeme proces jejich proměny určitým způsobem řídit.

Když budete trávit denně čtyři hodiny čímkoli, budete v tom nejspíš dost dobří. Pokud strávím čtyři hodiny denně hrou na piano, splním si do měsíce svůj dávný cíl dokázat číst noty jedním pohledem. Když se budu učit denně čtyři hodiny španělsky, nepotrvá dlouho, než zvládnu základní konverzaci. Naše mozky dávají silnou odezvu na opakování a cvik. Takže bychom měli vědět, jaké schopnosti si cvičíme každý den hodinami na telefonech – a co nás to stojí.

VĚTŠINU ČASU, který trávíme na chytrých telefonech, neprovází soustředěné myšlení. Bereme je do ruky zpravidla jen na vteřiny nebo minuty. I když na nich trávíme delší čas v kuse, nevěnujeme se jen jedné věci. Scrollujeme, posouváme obrazovky. A i pokud zůstáváme v jedné aplikaci – dejme tomu u nějakých novinek anebo na sociální síti – stejně se většinou nesoustředíme na cokoli déle než pár chvil. Každý tweet, zpráva, profil a příspěvek tahá naše mozky někam jinam. Jsme jako vodoměrky, kloužeme po hladině a nikdy se neponoříme pod ni. To ale neznamená, že je naše pozornost k telefonu upřená jen z části. Naopak, jsme jím úplně pohlcení. Výsledkem je zdánlivý protimluv: intenzivně soustředěná rozptýlenost. Jak se ukazuje, tento typ časté, soustředěné rozptýlenosti nejenže dokáže trvale měnit naše mozky – vyloženě v tom vyniká. V knize z roku 2010 Mělčiny: Co dělá internet našim mozkům píše novinář Nicholas Carr, že „kdybyste se snažili vynalézt médium, které by co nejrychleji a nejdůkladněji přepojilo obvody naší mysli, nejspíš byste přišli s něčím, co by vypadalo a fungovalo hodně jako internet“. Troufl a bych si tvrdit, že dnes dokážeme jít ještě dál: kdybyste chtěli vynalézt zařízení, které by dokázalo přeprogramovat naše mysli, kdybyste chtěli vytvořit společnost lidí, kteří budou neustále rozptýlení, izolovaní a přetažení, kdybyste chtěli oslabit lidskou paměť a poškodit schopnost soustředění a hlubokého myšlení, kdybyste chtěli narušit empatii, posílit v populaci patologickou uzavřenost a přepsat zásady společenské etikety, přišli byste nejspíš s chytrým telefonem.

O knize se více dozvíte zde: Jak-se-rozejit-se-svym-telefonem